V blízkosti vrcholu Bradlo, nedaleko skalního útvaru Rozštípená skála, stojí drobná sakrální stavba – Koryčanská kaple. Byla vystavěna v polovině 19. století a má barokní podobu. Sloužila jako zastavení poutníků putujících do koryčanského kostela. Kaple je v současné době v dobrém stavu.

Zahrada Na Valech navazuje na západní straně na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty, u Černé věže.  Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. Má rozlohu cca 1,43 ha. Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval J. Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí. Zahrada na baště je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, který byl na Pražský hrad povolán prezidentem T. G. Masarykem po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů. Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 1922 – 1924.  Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V roce 1963 – 1965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu R. Podzemského a A. Benše. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady. V zahradě Na Valech také najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinad II. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata při takzvané druhé pražské defenestraci. Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo. Směrem k jihu se táhne takzvaný tereziánský trakt, který se také nazývá Neustift. Byl postavený v 16. století. V letech 1766 – 1768 byl zbarokizovaný a zvýšený o jedno patro. Pod traktem je takzvaná Plečníkova voliéra a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí světlonoši od I. F. Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, či vyhlídkovou Moravskou baštu zdobenou sloupem s jónskou hlavicí. Zahradou lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů.

Dnešní goticko-renesanční kostel stojící nedaleko zámku byl vystavěn za Jiřího Bořity z Martinic na místě starší gotické svatyně ze třetí čtvrtiny 14. století z níž se dochoval presbytář ve hmotně dnešní sakristie. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1587. Na kostele můžeme najít kruhová okénka s kružbami, jinak kostel hlavně osvětlují velká hrotitá okna s kružbami. Vstup do kostela je přes krásný renesanční portál se znaky zakladatelů. Prostor jednolodního kostela je celistvý, chybí zde nezvykle vítězný oblouk jinak oddělující běžně loď od kněžiště. Loď i presbytář mají jednotnou valenou klenbu s lunetami a štukovými žebry. V sakristii se dochovala původní gotická klenba se žebry bývalého presbytáře. Hlavní oltář pochází od Ignáce Platzera s obrazem Nejsvětější Trojice od Antonína Towara (1786). Největší cenností kostela jsou patrně původní renesanční varhany z roku 1587. Při jejich restaurování v roce 1990 bylo zjištěno, že většina píšťal je totiž renesančních. Jde tak zřejmě o nejstarší nástroj v Čechách. Uvnitř i vně kostela se nacházejí náhrobníky z 15-18. století. V kostele se konají bohoslužby a občasné koncerty.

Ostrov Císařská louka leží při levém břehu Vltavy s kterým je v jižní části spojen jedním mostem mostem. Kovový most slouží pro pěší a automobilovou dopravu. Původně zde byla louka, jak vyplývý z názvu, která byla v roce 1902 od břehu oddělena a za účelem vybudování přístavu pro vory, které splavovaly po Vltavě dřevo. V severní části přístavu byl ještě koncem 20. století mezi ostrovem a smíchovským břehem v provozu přívoz. V roce 1297 se zde konala slavnost spojená s korunovací krále Václava II. Proto se louka a později ostrov, nazývala Císařská. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreaci a vodní sporty. Pražský ostrov Císařská louka je prvním pojmenovaným ostrovem po toku Vltavy. Dále pak následuje Veslařský ostrov,  Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov  (Žofín), Střelecký ostrov, Kampa. ostrov Štvanice, Rohanský ostrov, Libeňský ostrov a Císařský (Trojský ostrov). Ostrov je v místním slangu nazýván také jako "Cinda".