Městské informační centrum Holešov spadá pod Městské kulturní středisko - příspěvkovou organizaci zřízenou městem. Základním posláním je turistická informační činnost a propagace města Holešova v České republice i v zahraničí.MIC poskytuje bezplatně informace o městě, okolí i celé České republice, dále o památkách, historii, turistických službách, podnikatelských subjektech a organizacích, ubytování, stravování, kulturním, společenském a sportovním dění. V prodeji má rovněž upomínkové předměty a suvenýry vztahující se k městu, publikace místních autorů, propagační materiály města i regionu. Návštěvníci MIC mohou využít možnosti směnárenské činnosti, internetu pro veřejnost, čítárny, faxových a kopírovacích služeb. Výčet těchto služeb však není zdaleka konečný. Ve spolupráci s městem Holešov prezentuje město na veletrzích cestovního ruchu v tuzemsku i v zahraničí.MIC je vstupní branou Valašského království.

Rozhledna stojící na vrchu, kterému se říká Březina u Žandova, u Uhlířských Janovic, je stavbou, která v sobě snoubí mnoho funkcí. Je to radiokomunikační bod, který využívají zdravotníci, záchranáři, vojáci, policie, hasiči a v neposlední řadě také turisté.  Projekt vyšel z dílny plzeňské firmy IND Bau, s.r.o. Stavba probíhala od října 2000 do dubna 2001. Za její stavbou stála plzeňská firma GES-Electronics, která měla v plánu postavit takových komunikačních bodů několik. Věž spočívá na čtyřech betonových pilotech, které sahají do hloubky 6,3 m. Na základech stojí ocelová, žárově pozinkovaná věž s celkovou hmotností přes 27 tun. Vyhlídková plošina která byla trvale zpřístupněna 29.7.2001 je ve výšce 23 m. Na ní vede 109 kovových schodů. Náklady na stavbu věže dosáhly 3,5 mil. korun. Kromě vyhlídkové plošiny jsou na věži ještě dvě anténní plošiny ve výškách 30,3 m a 40,9 m. Jelikož stojí věž na nejvyšším bodu Kutnohorska, poskytuje rozsáhlý kruhový výhled na okolní města a celou východní část středních Čech od Prahy až po masiv Železných hor. Klíče lze vypůjčit v Žandově v č.p. 18 u pana Vedrala, proti pomníku padlých v 1. sv. válce.

První zmínky o Vysočanech, jako románské osadě, jsou již z roku 1239. Ve 14. století byl na tomto území poplužní dvůr a další usedlosti. V 15. století zde byla vybudována tvrz. Koncem tohoto století bylo část území Vysočan majetkem špitálu sv. Pavla sídlícího v Karlíně, část karlovarského kláštera a část kostela na Novém Městě. V 17. století byl majitelem převážné části Vysočan David z Černína a po něm Maxmilián Trauttmansdorff a v 18. století Romedius hrabě Thun z Choltic, po kterém následovala ještě řada jiných vlastníků. Ještě počátkem 19. století měly Vysočany ráz zemědělské osady s řadou usedlostí – Čvančarka, Balabenka, Krocínka, Hytlovka, Fleišnerka, Jetelka a další. K radikální změně Vysočan došlo při vstupu průmyslu na jejich území. V roce 1896 zde byla založena Kolbenova továrna a řada dalších podniků. Vysočany se tak proměnily na dělnickou čtvrť. K Praze byly připojeny v roce 1922.

Kousek od Masarykova náměstí při západním okraji centra stojí děkanský kostel sv. Bartoloměje. Jako gotický byl vystavěn na počátku 14. století (původně zasvěcený Panně Marii). V 16. století renesančně přestavěn a ozdoben sgrafity. Po požáru roku 1646 byl barokně přestavěn a rozšířen. Trojlodní kostel má presbytář osazen opěráky. Hlavní loď má valenou klenbu s lunetami, jižní a část severní lodi kraje gotická žebrová klenba, zbylá barokní část severní lodi má klenbu valenou. Sakristie i presbytář jsou sklenuty žebrovou klenbou. Třicet metrů vysoká kostelní věž pochází z poloviny 16. století. V interiéru se nacházejí barokní fresky z 18. století. Hlavní raně barokní oltář (1663) s obrazem Nanebevzetí Panny Marie (1681) je osazen sochami sv. Bartoloměje, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Víta a sv. Václava. Kromě toho je k vidění boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1768) a cínová křtitelnice (1517). Kostel dodnes slouží bohoslužbám, ochoz věže je přístupný veřejnosti jako vyhlídka na město.