Kozákov (744 m) je výrazná dominantou Českého ráje. Tyčí se nad údolím řeky Jizery v okrese Semily. Z Kozákova je nádherný výhled na rozmanitou a krásnou přírodu Českého ráje a také na celý severní pás našich hor.  Tento výhled je od roku 1995 ještě krásnější, protože turisté mohou pro rozhlížení využít nové víceúčelové věže. Zdálo by se logické, že historie vyhlídkových staveb na Kozákově bude mnohem starší. Pravda je to ovšem jen částečně. Předešlé rozhledny a vyhlídková místa na Kozákově byla jen v oblasti návrhů, plánů a snů. První projekt rozhledny na Kozákově vypracoval z pověření odboru KČT v Turnově malíř Jan Prousek. Jeho představa byla vybudovat vyhlídkovou věž spojenou s kaplí zasvěcenou věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Nápad se setkal se souhlasem a roku 1902 byl založen stavební fond. Ovšem úmrtí rodáka z blízkých Semil Františka Ladislava Riegera roku 1903 plány pozměnilo. Vznikla totiž idea postavit na Kozákově na jeho počest mohylu. Ta měla být vysoká 28 metrů a sloužit zároveň i jako vyhlídka. Náklady byly odhadovány na 80 až 100 tisíc korun a ty se nepodařilo nikdy sehnat. Po dlouhých osmi letech se KČT vrátil opět k původní myšlence, která by byla doplněna turistickou chatou. Jenže nadcházející válka plány překazila. Válka skončila, vznikl samostatný stát a myšlenka stavby výletního objektu na Kozákově se vrátila opět na pořad dne. Místní podnikatelé, turisté a úřady spojily své síly a 24. června 1928 byla slavnostně otevřena Riegrova chata. Podle některých pramenů sloužila turistům v období 20. let, dřevěná provizorní věž, vysoká cca 12 metrů.  Plány na stavbu skutečné rozhledny byly odsunuty jen do teoretické roviny.  Osud chaty také nebyl zrovna růžový. Chata sloužila turistům až do 2. sv. války. Po válce byla v majetku různých tělovýchovných organizací, posléze podniku Restaurace a jídelny. Bylo zde také ubytováno vojsko. Právě vojenská přítomnost na Kozákově znamenala paradoxně splnění snu mnoha generací o postavení rozhledny. Armáda zde chtěla v roce 1993 postavit vojenský spojovací uzel a KČT v Semilech učinila nabídku, že by věž byla pojata jako víceúčelový objekt s dvěma vyhlídkovými plošinami. KČT souhlasil a výstavba věže byla zahájena v květnu 1994. Slavnostního otevření se konalo 22. dubna 1995 za účasti téměř dvou tisícovek lidí. Na horní plošinu, 48 metrů nad zemí, jsou umístěny antény. Turisté mohou po 120 schodech vystoupat na plošinu ve výšce 24 metr, která nabízí rozsáhlý kruhový výhled. Spatřit lze Trosky, Bezděz, Krkonoše, Jizerské hory, České Středohoří, Český ráj a Orlické hory. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až na pražský Petřín.  

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově je regionálním vlastivědným muzeem. Muzeum sídlí ve Školní ulici nedaleko náměstí a vedle Kostela Narození Panny Marie a má celoroční otevírací dobu. Muzeum soustřeďuje sbírky, týkající se vývoje přírody, prehistorie a historie, zejména z území okresu Trutnov, v oborech archeologie, etnografie a historie. Bylo založeno v roce 1890. Muzeum zpočátku nemělo stálé sídlo, takže sbírky byly shromažďovány v budově reálky ve Školní ulici. Ve dvacátých letech se začaly sbírky muzea rychle rozrůstat a bylo třeba hledat nové prostory. Muzeum v roce 1927 získalo několik místností v dívčí obecné a měšťanské škole, sídlící v budově bývalého hradu. Teprve v roce 1950 připadl celý objekt výhradně muzeu. V muzea byla po rekonstrukci na začátku 90.let vybudována expozice „Bitva u Trutnova 27.6.1866“, která připomíná jednu z významných historických událostí Trutnovska. V létě 1998 byla zpřístupněna další stálá výstava „Poklady minulosti“, která představuje průřez muzejním depozitářem. Stálá expozice Bitva u Trutnova v r. 1866 (zbraně, výstroj, archiválie, olejomalby, grafika) Poklady minulosti (zpřístupněný depozitář), umělecko - historický a lidový nábytek, sklo, porcelán, obrazy, plastiky, velocipédy, zbraně, archeol. nálezy, oděv.

Římskokatolický kostel sv. Josefa se nachází v městké části Lány v ulici U Stadionu. Základní kámen kostela sv. Josefa byl položen v roce 1894. Kostel zde byl založen zároveň s klášterem redemptoristů. Stalo se tak na popud P. Josefa Karleggera, který zatoužil rozšířit aktivity konclířovských redemptoristů do Svitav. Karlegger ovšem v jednání se Svitavami neuspěl, zato Lánští projevili o klášter redemptoristů zájem a poskytli pozemek k výstavbě. Kostel byl po dvou letech prací (8. září 1896) slavnostně vysvěcen. Redemptoristé tu pak působili nerušeně až do roku 1945. V roce 1946 byli německy mluvící příslušníci vyhnáni. Čeští redemptoristé zde působili jen do 14. dubna 1950, kdy je zatkla a uvěznila komunistická tajná policie. Klášterní budovy získala nemocnice a správa kostela připadla svitavské farnosti. Stavba kostela má podobu trojlodní baziliky se dvěma věžemi v průčelí. Je postavena v novorománském slohu z červených cihel, díky čemuž bývá kostel také nazýván „červený“. Hlavní vchod v průčelí je zdoben ústupkovým portálem, v jehož tympanonu se nachází reliéf Ježíše Krista jako Dobrého pastýře. Interiér je taktéž zařízen v novorománském slohu. Na stěnách hlavní lodi se nachází devět výjevů ze života sv. Josefa od J. Pešáka z roku 1910. Po straně obětního stolu je dnes umístěn velký misijní kříž z roku 1919. V současné prochází kostel postupnou rekonstrukcí.

Barokní hřbitov ve Střílkách je jedinečnou a významnou památkou svého druhu z období baroka ve střední Evropě. Nachází se v obci Střílky v okrese Kroměříž.