Na severovýchodním okraji obce v sousedství křesťanského hřbitova můžeme najít kouřimský židovský hřbitov. Byl založen poměrně pozdě až v roce 1904 a užíván jen zhruba nějakých třicet let. Jeho plocha ohrazená zdí je poměrně velká (2.455 m2), ale najdeme zde jen zhruba dvě desítky novodobých náhrobků osazené v severozápadním rohu hřbitova. Zbytek plochy je pak převážně velmi netradičně užíván jako křesťanský urnový háj. V jižní zdi je situována obřadní síň, která je v současné době využívána spíše příležitostně, zřejmě jako skladiště (2012). Vstup na hřbitov je volný přes křesťanský hřbitov v jeho otevírací době.

Zděný větrný mlýn holandského typu se nachází na východním okraji obce v blízkosti kapličky při turisticky značené cestě vedoucí do Nemochovic. Zhruba necelých 11 m vysoký mlýn se šindelovou střechou byl postaven v roce 1873. V roce 1918 jej jeho majitel zbavil závislosti na přírodě instalováním pomocného motoru na koks. Zmodernizoval také mlecí mechanismus. Za protektorátu byl provoz mlýna úřady zakázán a po válce již neobnoven. Cihlová budova je mírně kuželovitá o průměru 8 m při zemi a 7,55 m pod střechou. Mlýn je v současné době v soukromých rukou a funguje převážně jako menší skladiště.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m východním směrem od obce při silnici vedoucí do Štítného. Hřbitov byl založen před rokem 1800. Dnes se na ploše 865 m2 nachází cca 100 náhrobků pocházejících z doby od první poloviny 19. století do počátku druhé světové války. Hřbitov má opravenou cihlovou ohradní zeď a je uzamčen.

Protestantský kostel v obci Hrob byl vystavěn roku 1914 a již o tři roky později byl vypálen a srovnán se zemí oddílem oseckého hejtmana. Spolu s kostelem v Broumově se tyto akce staly záminkou pro vypuknutí třicetileté války. Základy kostela jak je dnes můžeme vidět byly odkryty v roce 1913. Volně přístupná památka se nachází v malém parku mezi Rybniční ulicí a Tržním náměstí.