Na západním okraji městyse Štěkeň, na levém břehu řeky Otavy na Strakonicku, stojí barokní zámek české provincie Congregatio Jesu.      Historie zámku                       První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Byla zde vystavěna tvrz ve 14. století, která náležela rodu Bavorů. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří přestavěli původní tvrz v raně barokní zámek. Do současnosti se dochoval v téměř nezměněné podobě. Po vymření rodu Losiů v roce 1781 získal jejich rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu, a v jeho rodině zůstalo sídlo až do roku 1922. Ve Štěkni v roce 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena první pozemková reforma ve vzniklé České republice. V roce 1922 zámek získal řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud. Po roce 1950 sloužilo sídlo i jako domov seniorů. Dnes zde sídlí řádové sestry, které se o památku starají a opravují ji. V současnosti je návštěva zámeckých prostor možná, v části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana, objekt dnes poskytuje především ubytovací služby v klidném zámeckém prostředí.    Dispozice zámku                               Zámek v Štěkni je třípatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým nádvořím. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vidět znak pánů z Losimthalu, a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů. Na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z roku 1837. Zámecký areál obklopuje rozsáhlý anglický park. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit unikátní soubor tvrzí Kestřany. U téže obce najdete i zajímavou kalvárii. Ve Strakonicích najdete Strakonický hrad a na okraji města zámek Střela. Ubytovat se můžete ve Strakonicích.

Na mapě neoznačená vyhlídka se nachází na vrchu Skalky (454 m.n.m.) na levém břehu Labe. Je odsud dobrý výhled východním směrem, hlavně do údolí řeky Labe a na jeho vrcholky na pravém břehu. Vyhlídka není označena, ale od turisticky značené cesty sem vede pěšina.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 225,53 ha a rozkládá se na území katastrů Horní Počernice, Klánovice a újezd nad Lesy. Lesní masív s dominancí dubu v podmáčených místech přechází v olšiny. Vyskytuje se zde bika ladní, orsej, dymnivka, bezkolenec rákosový, vrba obyčejná a další druhy rostlin.

Dochovaný větrný mlýn holandského typu stojí při silnici vedoucí do Slušovic, kousek východně za obcí. Mlýn byl vystavěn v letech 1858-1860. Mlelo se tu až do roku 1941, kdy další činnost zakázali nacisté. Na černo se tu však mlelo i během války. Po ní pak mlýn fungoval občasně, až v 50. letech 20. století provoz ustal nadobro. Díky péči potomků posledního mlynáře se stavba zachovala dodnes. Budova mlýna je třípatrová, vysoká 8,5 m a průměru 5,9 m. Materiálem pro stavbu se stal lomový kámen a cihly. Stavbu kryje šindelová střecha ve tvaru osmibokého jehlanu. Zachovalo se i větrné kolo o průměru 11 m. Uvnitř se nachází kompletní mlecí zařízení. Mlýn stojí na soukromém pozemku. Parkování je možné krátkodobé na nedaleké asfaltové odbočce.