Pozůstatky přemyslovského hradu jsou dominantou města Týnec nad Sázavou, od železniční stanice k němu vede zelená a modrá turistická značka. Historie hradu Nejstarší částí hradu je do dnešních dnů dochovaná románská rotunda, postavená patrně již v 11. století jako farní svatostánek. V první polovině 13. století zde Přemyslovci nechali vystavět královský hrad a rotunda se stala hradní kaplí. První písemná zmínka o hradě pochází však až z roku 1318, kdy hrad již nebyl v rukou krále, nýbrž Oldřicha, předka Medků z Valdeka. Oldřichovi potomci hrad drželi až do druhé poloviny 15. století. V roce 1498 získal hrad Litvín z Klinštejna, po něm jej zdědila jeho dcera Lidmila z Klinštejna, která jej roku 1544 prodala Bernardovi Barchanci z Baršova. Jeho potomci po ženské linii hrad drželi do roku 1607, kdy jej zakoupil konopišťký pán Hodějovský z Hodějova. Adam Hodějovský z Hodějova však o svůj majetek přišel v důsledku potrestání za účast ve stavovském povstání, týnecký hrad získal Albrecht z Valdštejna a již v roce 1623 jej prodává Pavlovi Michnovi z Vacínova. Na počátku století hrad ztrácí svou rezidenční funkci a další ránu mu uštědřil požár roku 1654. Až ve století následujícím se hradu dostalo alespoň nějaké péče. V roce 1765 dala majitelka Marie Anna z Vrtby upravit jeden z paláců a v roce 1793 byly pro provoz manufaktury na kameninu, založené Františkem hrabětem z Vrtby, adaptovány některé prostory hradního areálu. Podoba hradu Jak již bylo výše zmíněno, nejstarší částí hradu byla románská rotunda. Přemyslovský hrad oválného tvaru kromě ní tvořil k rotundě připojený čtverhranný bergfrit a trojprostorový palác. V průběhu 14. století Oldřichovi potomci hrad rozšířili – především postavili nádvorní část paláce, v níž se dnes nachází malé muzeum. V 15. století byla zdokonalena obrana hradu vystavěním bašt v hradbě. Dnes mohou návštěvníci hradu obdivovat dochovanou rotundu s bergfritem, nádvorní část paláce a základy původního přemyslovského paláce. V otevírací době muzea jsou přístupné všechny dochované interiéry, z podkroví bergfritu je krásný výhled, nejen na nedalekou zříceninu hradu Zbořený Kostelec nebo Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Krásné ubytování naleznete poblíž Lešan. M.K.

Zbytky původního kokořínského hradu se nacházejí zhruba 250 m východním směrem od obce Kokořín. Tento hrad byl pravděpodobně původním sídlem majitelů panství předtím, než byl postaven dodnes stojící hrad Kokořín. Pro nedostatek zpráv nelze přesně určit stáří ani majitele hradu. Pravděpodně byl založen v polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl snad být rytíř Okoř z Dubé, který je známý z místních pověstí. Jsou zde vytesané místnosti ve třech patrech nad sebou a spojení mezi nimi kdysi obstarávalo dřevěné schodiště a můstky. Nejnižší patro zabírá obranná chodba, která se rozšiřuje do místností různého tvaru opatřených otvory, pravděpodobně střílnami. Střední patro tvoří také chodba s vytesanou místností. Nejvýše je pak zachovaná místnost, pravděpodobně kuchyně, s čtverhranným oknem a otvorem pro odvádění kouře z ohniště. Sousední místnost s výklenkem bývá považována za kapli. Na nejvyšším místě hradu je pahorek, kde jsou patrné stopy po hradní věži, která byla hlavním opěvněním hradu. Objekt byl opuštěn snad již ve 14. století. Básník Karel Hynek Mácha sem umístil část svého románu Cikáni, konkrétně sem pak umístil obydlí šílené cikánky Angeliny. Areál bývalého hradu je bohužel oplocen a není přístupný. Kromě hradu můžete v okolí obdivovat skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Celý areál Klementina je na sluneční hodiny nesmírně bohatý. V areálu se nachází 14 těchto zvláštností, to je dokonce plná třetina všech slunečních hodin v Praze. Tento unikát zajišťuje slunečním hodinám Klementina široké použití. Lze na nich určit čas místní, čas středoevropský, čas od východu Slunce, čas do západu Slunce a deklinaci Slunce, tj. stanovit v které části roku se, v době odečtu údaje z hodin, nacházíme.Několik se jich nachází na Révovém nádvoří. Zde jsou rozmístěny po třech ve dvou skupinách tak, že je na nich možno určit čas od východu do západu slunce.

Postavu Dobrého pastýře vytvořil v roce 1922 J. Kalvoda. Socha je umístěna na vyhlídkové terase ve východní části Rajské zahrady.