Sídliště Hloubětín bylo postaveno podle projektu M. Hudce v letech 1961 – 1965. Jeho kapacita je 1724 bytů pro 5400 lidí.

Raně barokní zámek Lemberk stojí ve městě Lvová, 2 km od Jablonného v Podještědí, okres Česká Lípa, kraj Liberecký. Od hradu k zámku      Dnešní barokní zámek stojí na místě gotického hradu Löwenberg, který byl založen kolem roku 1240 Havlem z rodu Markvarticů, manželem svaté Zdislavy. Hrad sloužil k ochraně obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice. Z této doby pochází také válcová věž, která střežila přístupovou cestu do hradu po úzké šíji z jihu. Markvarticové drželi sídlo do konce 14. století, poté jej získal rod Vartenberků. V době husitství, v roce 1427, byl Lemberk dobyt a zpustošen.  V roce 1518 se majitelem hradu stal Vilém z Illburka, za něhož tu pobýval i známý český kronikář Václav Hájek z Libočan. Renesanční zámek Původně gotický hrad byl za majitele Jindřicha Kurzpacha z Trachenberka v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ten se však počátkem 17. století stává vlastnictvím Pánů z Donína, za nichž tu kolem roku 1610 vznikl v hlavním renesančním paláci kazetový strop se 77 výjevy Ezopových bajek. Po bitvě na Bílé hoře byl Donínům majetek zkonfiskován a zámek přešel do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti jej v roce 1634 získal jeden z jeho důstojníků Jan Rudolf Breda. Barokní zámek Novým majitelům, povýšeným do panského stavu, již nevyhovovaly strohé renesanční budovy, chtěli ze zámku vytvořit své reprezentativní sídlo, a tak nechali podle návrhů italského stavitele Nicolase Sebregondiho přestavět Lemberk do dnešní barokní podoby. Zatímco renesance v podstatě dovršila celkovou koncepci areálu, baroko dalo budovám jejich vnější vzhled a přineslo i nové úpravy zámeckých interiérů. Hlavní dominantou se stala věž s cibulovou bání a sloupkovým ochozem. Interiéry byly vybaveny bohatým štukem a z této doby pochází také tzv. Zdislavina světnička připomínající manželku zakladatele hradu sv. Zdislavu z Lemberka. V roce 1726 kupují panství Clam-Gallasové. Poslední šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auesperková. Její rod obýval zámek až do roku 1941, kdy byl zabrán pro potřeby nacistické správy. Po roce 1945 přešel Lemberk do vlastnictví československého státu a byl zpřístupněn veřejnosti. Někdejší reprezentační prostory byly od roku 1951 svěřeny Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze, které zde zřídilo stálou expozici dějin bytové kultury. Podoba zámku Lemberk, původně gotický hrad, se změnil na renesanční a pak raně barokní zámek. Průčelí budov pokryla geometrická sgrafita, věž byla zakončena ochozem a novým zastřešením. V severním zámeckém křídle byl zřízen hlavní sál, prostupující 2 patra. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá stavba kolem lichoběžníkového dvora, na jižní straně deformovaného velkou válcovou věží. Do zámku se vchází kolem renesanční vrátnice přes kamenný most do věžovité brány s bosovaným portálem a cibulovitou věžičkou. Pod válcovou věží je v přízemní kuchyně ze 17. století, u paty věže stojí barokní kašna. Zámecké nádvoří nese podobu z 2. poloviny 17. století. Za bývalým letohrádkem Bredů se rozprostírá zahrada s mytologickými sochami a 2 fontánami.    Zámek Lemberk je cenným dokladem nepřerušeného funkčního a architektonického vývoje panského sídla, ale také proměn životního stylu. V historii Lemberka se odráží měnící se společenská úloha šlechty. Expozice zámku nám nabízí 3 prohlídkové trasy. První zahrnuje historickou expozici. Uvidíme renesanční a barokní interiéry, které dokládají vývoj nábytku a uspořádání interiérů od gotiky, přes renesanci k baroku. Interiéry doplňuje bohatá štuková výzdoba a nábytek z jednotlivých slohových období. Ve druhém prohlídkovém okruhu nás čeká muzeum sv. Zdislavy z Lemberka, včetně Zdislaviny světničky. Třetí trasa zahrnuje expozici Crystalex, jedná se o stálou výstavu moderního uměleckého sklářství. V zámecké konírně se pořádají příležitostné instalace. Sv. Zdislava z Lemberka Zajímavostí zdejšího panství je osobnost svatořečené Zdislavy, která na hradě žila, zakládala špitály a starala se o nemocné. Pod zámkem se nachází tzv. Zdislavina studánka, kterou podle legendy Zdislava používala k léčení očních nemocí. V areálu zámku se nachází Bredovský letohrádek s barokní zahradou, soubor hrázděných domků, lipové aleje, vodárenská věž a kaple Nejsvětější trojice, později známá jako kostelík blahoslavené Zdislavy. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba přírodní památku Panenská skála, Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály, zříceninu hradu Roimund, zříceninu hradu Loupežnický vrch nebo na zříceninu hradu Starý Falkenburg. U obce Chrastava najdete repliku venkovského velmožského sídla, která se nazývá Curia Vítkov. Ubytovat se můžete Jablonném v Podještědí nebo v Hrádku nad Nisou.

Skladatelův rodný dům v Nelahozevsi - expozice je zaměřena především na skladatelovo dětství a mládí.   Popis expozice Expozice o životě a díle Antonína Dvořáka zaměřená na dobu jeho dětství a mládí, které strávil právě v Nelahozevsi. Přestože se autentických památek ze skladatelova dětství a mládí dochovalo velmi málo, působí osobní kontakt s prostředím, které A. Dvořáka ovlivnilo na celý život, velmi silným dojmem. Památník byl zpřístupněn veřejnosti roku 1951. Současná stálá expozice podle původního scénáře Karla Mikysy z roku 1971 byla aktualizována u příležitosti výročí Dvořákova narození roku 1991. Roku 1997 proběhla rekonstrukce druhé budovy Památníku (bývalého krámu) do podoby z času skladatelova života.   Na co se můžete těšit Expozice o životě a díle Antonína Dvořáka s důrazem na dobu jeho dětství a mládí strávené v Nelahozevsi Měšťanský interiér, rodná světnička Antonína Dvořáka Každoročně začátkem září přednáška a koncert k výročí skladatelova narození „Dvořákova Nelahozeves“, další příležitostné koncerty Nedaleko renesanční zámek rodiny Lobkowiczů s rodovou galerií a muzeem   Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi je stálou expozicí Národního muzea.    

Hrad Buchlov je jedním z největších a nejstarších hradů na Moravě. Byl to původně románsko-gotický královský hrad, který je renesančně a barokně přestavěn. Tato vynikající ukázka středověké pevnostní architektury byla vystavěna ve druhé polovině 13. století na jednom z nejvyšších kopců Chřibů, nedaleko dnešní obce Buchlovice. Tvoří tak zdaleka viditelnou dominantu kraje. Strážní hrad Vznikl jako románská pevnost a od počátku byl královským majetkem. Původně se jednalo jen o hradní palác chráněný dvěma věžemi a obklopený hradbou. Jeho původní strážní funkce nad obchodní stezkou začala v průběhu 14. století upadat a často se dostával do zástavy různých šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější patří Tovačovští z Cimburka, kteří hrad rozšířili a goticky přestavěli. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení, kupuje ho šlechtický rod pánů z Boskovic, po nich přicházejí páni ze Zástřizel, kteří v polovině 16. století areál přestavěli renesančně a přistavěli nový pás opevnění. V první polovině 17. století se stal hrad sňatkem majetkem Petřvaldských, kteří provedli poslední stavební úpravy. Obnovili hradní bránu a postavili obranný bastion, který ji měl chránit. Uvnitř hradu vzniklo dnešní první nádvoří. Avšak již v roce 1701 byl dostavěn barokní zámek v Buchlovicích, nové reprezentativní sídlo Petřvaldských. Ti poté na Buchlově pak pobývali jen zřídka, většinou za zimního období. Posledním rodem na Buchlově byli Berchtoldové, kteří rovněž sídlili v Buchlovicích a hrad pouze udržovali. Ti vlastnili hrad až do roku 1945, kdy se jeho majitelem stal stát. Za jejich držení vzniklo v prostorách hradu rodinné muzeum. Co je k vidění Dnes tvoří hrad rozsáhlý soubor objektů různého stáří, od doby románské po baroko, obklopených třemi nádvořími. Jádrem jsou dvě románské hranolové věže a románský, renesančně upravený palác. Velmi cenná je raně gotická hradní kaple. Prohlídka hradu je shrnuta do jednoho prohlídkového okruhu. V rozsáhlé expozici si návštěvníci mohou prohlédnout originální mobiliář od období gotiky až po baroko. K vidění je také bohatá přírodovědná sbírka pocházející z počátku 19. století. V pozdně gotických hradních místnostech se nacházejí exponáty, které byly součástí raně gotické kaple, z nichž nejvýznamnější je plastika „Buchlovské madony“ ze 2. čtvrtiny 14. století, na Buchlově je sádrová kopie. Návštěvu hradu je možno spojit s prohlídkou hrobky majitelů v kapli sv. Barbory postavené na protilehlém vrchu Modla. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory u Buchlova, Kamennou studánku nedaleko Buchlovic nebo barokní zámek Buchlovice. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Můžete také vystoupit na rozhlednu Rovina a rozhlédnout se po kraji. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu. Za návštěvu jistě stojí i klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.