Stanice metra Vltavská je situována u areálu nádraží Praha – BubnyZprovozněna byla III. úseku trasy C v roce 1984. Hloubka nástupiště je 20,75 m pod povrchemStanice je hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami. Konstrukce tvoří šestipodlažní monolitický rám, s mezistropy zavěšenými na horní masivní strop stanice. Obklad tvoří přírodní keramika.Stanice má jeden výstup do atriového vestibulu.Počet provozně-služebních místností: 262Obestavěný prostor: 88.430 m3.Stavební náklady: 198 mil. korun.

Výlet do kraje pohádek Na hranici s Prahou se rozkládá malebná krajina, nazývaná podle umělce oblíbeného především dětmi krajem Josefa Lady. Autor známého kocoura Mikeše a dalších mluvících zvířátek, vodníků, víl a také výtvarného ztvárnění Haškova dobrého vojáka Švejka čerpal svou inspiraci z kraje kolem rodných Hrusic po celý život. Místy až skutečně pohádková krajina mezi hlavním městem a řekou Sázavou s romantickými zříceninami, vesnickými kostelíky a přívětivými lidmi vybízí k příjemným a nepříliš fyzicky náročným výletům. Cesta kocoura Mikeše Chcete se na chvíli stát mluvícím kocourkem Mikešem a zažít některá z jeho dobrodružství? Pak se s námi vydejte po cestě, kudy Mikeš utíkal z domova, když rozbil Ševcovic babičce hrnek se smetanou. Během putování najdete na dvanácti zastaveních krásné obrázky Josefa Lady a úryvky z knihy Mikeš. Stejně jako černý kocourek vyrazíte z Hrusic a zamíříte-li až k poslednímu zastavení, cíl vaší cesty bude po 20 kilometrech v Říčanech. Pokud vás cestou rozbolí nohy, můžete si trasu zkrátit a podle místa nasednout na vlak nebo autobus, který vás přiblíží k domovu. Kdo bude chtít poznat Ladův kraj lépe, využijte nabídky ubytování na trase. Cestu kocoura Mikeše můžete projít jako správní poutníci s ranečkem na zádech po svých, nebo projet na kole. A abyste si cestování lépe užili, připravili jsme pro vás poutavou hru. Její pravidla najdete na www.laduv-kraj.cz. A ještě se vraťme do Hrusic. V rodné obci Josefa Lady se to kdysi hemžilo nejen mluvícími zvířátky, ale také strašidly a vodníky. Kde „žili a pracovali“, označuje další projekt mikroregionu Ladův kraj nazvaný POHÁDKOVÉ HRUSICE. Poznáte, kde byla známá Jedličkova louže, na které se Mikeš učil bruslit, kde bydlel kozel Bobeš, kde strašil Mulisák a kde žili vodníci. Trasa měří 6 km. Krajinou barona Ringhoffera Naučná stezka Krajinou barona Rinhoffera připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer, majitel strojního imperia na pražském Smíchově a představitel tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. On a jeho rodina s velkou péčí udržovali kajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Dodnes je tato jejich starost o krajinu patrná. Turistická cesta Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví, exkurzi ve Velkopopovickém Pivovaru, cestu alejí k hrobce rodiny Ringhofferů, prohlídku kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků a další zajímavosti. Trasa je dlouhá 20 km a najdete na ní 10 informačních tabulí. Navazuje na Pražskou integrovanou dopravu. Začíná v Mirošovicích, kam se dostanete po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Konec cesty je v Kamenici, odkud je mj. možné se dopravit autobusem do Prahy na metro Budějovická.   Obce Ladova Kraje Čestlice, Hering, Hrusice, Kaliště, Kamenice, Klokočná, Kostelec u Křížků, Kunice, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Ondřejov, Říčany, Senohraby, Struhařov, Světice, Svojetice, Tehov, Velké Popovice, Všestary, Zvánovice Turistické zajímavosti Ladova kraje: Památky Ladova kraje Příroda Cykloturistika    Kulturní akce  Toulky krajem Josefa Lady   Mikroregion Ladův kraj - Informační střadisko Říčany Masarykovov náměstí 83 251 01 Říčany u Prahy tel: 323 618 142 e-mail: jitka.bahenska@ricany.cz www.laduv-kraj.cz

Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Zbraslavský zámek, původně cisterciácký klášter, založil roku 1292 Václav II. V gotické katedrále skvostného kláštera bylo umístěno pohřebiště panující přemyslovské dynastie. V 18. století byl klášter podle návrhů G. Santiniho a F. M. Kaňky. Dnešní podobu získal komplex až na počátku 20. století. V roce 1910 koupil zbraslavský velkostatek průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína, který jej přebudoval do podoby obytného zámku. V současnosti je zde expozice mimoevropského umění.Stálá expozice:V zámku je vystaveno více než tisíc pět set děl z celé Asie od Turecka až po Japonsko. Soubor se utvářel v Národní galerii v Praze postupně již před založením Sbírky orientálního umění v roce 1952. Od té doby bylo nákupy, dary i převody ze státních institucí a soukromých sbírek získáno přes patnáct tisíc předmětů asijského původu. Umění Japonska, umění Číny, umění Indie, umění jihovýchodní Asie, umění Tibetu, umění islámu, sbírka R. Kreissla, haptická expozice Japonská skulptura dotykem.