Tvoří výrazný žulový útes. Na horní ploše skály jsou miskovité prohlubně, podle pověsti jsou to otisky zad a kopyt čerta.

Muzeum Mladoboleslavska sídlí na Mladoboleslavském hradě.V počátcích Mladoboleslavských muzejních aktivit, které mají více než stoletou tradici, stál Krajský muzejní spolek, založený roku 1885. První sbírky našly útočiště v domě na Valech, kde ovšem značně trpěly nedostatkem místa a špatným zabezpečením. Rok po vzniku muzea proto městská rada přidělila muzeu objekt pozdně gotického paláce Templu, kde byla v roce 1887 pro veřejnost zpřístupněna první expozice. Páteř prvních sbírek muzea tvořily především zápůjčky členů muzejního spolku a jeho majetných příznivců. Roku 1906 získalo muzeum pro své stále se rozšiřující sbírky budovu bývalého bratrského sboru, kde byla o čtyři roky později otevřena nová expozice. Pevné zázemí s depozitáři i výstavními prostorami se podařilo získat teprve v roce 1972, kdy muzeum dostalo do užívání objekt mladoboleslavského hradu, ve kterém sídlí dodnes. Součástí muzea je muzejní herna "Muzeion" s interaktivními prvky a počítačovými programy. Stálé expozice Paměť města - první část expozice muzea je věnovaná dějinám Mladé Boleslavi v období od 18. až do počátku 20. století. Venkov v proměnách času - navazující část expozice je věnována dějinám regionu. K vidění je venkovská správa, společenský život a slavnosti, lidové kroje, venkovský interiér, průmysl a doprava, zemědělská výroba a různé drobné maloměstské a venkovské živnosti. Muzeum Mladoboleslavska má dvě pobočky: Muzeum Benátky nad Jizerou Muzeum v Bělé pod Bezdězem      

Autobusová zastávka Pod Lochkovem.

Město Zlaté Hory ležící v severozápadní části Slezska, se až do roku 1948 nazývalo Cukmantl. Malebné historické městečko patří do okresu Jeseník je situované na severním úbočí Zlatohorské vrchoviny u hranic s Polskem. Město má velmi bohatou a pohnutou historii, která byla předurčena jak hraniční polohou tak i bohatými nalezišti zlata. Kolonizace Jesenicka je velmi úzce spjata s výskytem zlata. nejinak tomu bylo i v případě Zlatých Hor, které také vznikly jako hornická osada na bohatých nalezištích zlata podél zlatonosné řeky. První písemná zmínka městě je z doby násilného obsazení území moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem roku 1224, městská práva mu byla udělena v roce 1306. Na blízkém zámeckém vrchu je doložen roku 1281 hrad Edelštejn. Iniciátory kolonizačních aktivit byla dvě biskupství - na severu vratislavské a na jihu olomoucké. Tyto skutečnosti se plně projevily při osídlování Zlatohorska, o které dlouhá léta vedli spory moravská a slezská knížata. Majiteli Zlatohorska tak byli střídavě opavská nebo olešnická knížata. Až Jiřík z Poděbrad učinil přítrž napjaté situaci, prodal město i se zlatými doly na dlouhá staletí vratislavským biskupům za 240 hřiven a 1600 uherských.Hornictví v tomto kraji dosáhlo značného rozmachu. Pravděpodobně ještě ve 13. století se přešlo od rýžování a primitivního povrchového dobývání k hlubinnému dolování. Netěžilo se jen zlato, ale v údolí řeky Bělé se zpracovávala v četných hamrech železná ruda. Jesenické železo se vyváželo nejen do Slezska, ale i do Anglie. Město zažilo několik ekonomických vzestupů a pádů - vždy podle bohatosti nalezených ložisek. Za biskupa Baltazara z Promnitz ve druhé polovině 16.století bylo otevřeno mnoho nových šachet, a mezi nimi i šest kilometrů dlouhá Tříkrálová štola v níž byly nalezeny zlaté valouny o hmotnosti kolem 1,5 kg. Pak už následoval jen pozvolný úpadek hornictví. Třicetiletá válka a obzvláště smutně proslulé procesy s čarodějnicemi těžce poznamenaly tento kraj. Definitivní konec hornické činnosti se datuje rokem 1883.Zlaté hory jsou významné poutní místo a turisticky atraktivní lokalita. Nejznámější památkou je Poutní kostel Panny Marie Pomocné. Historie poutního místa začíná v roce 1640, kdy do těchto míst utekla při vpádu Švédů během třicetileté války jedna ze zlatohorských žen a osamocená v těchto místech porodila zdravého syna. Událost připomínal z vděčnosti pověšený obraz Panny Marie. Obraz přitahoval poutníky, kteří šířili pověsti o zázračném uzdravení z různých nemocí. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834–1841 ji nahradil poutní kostel Panny Marie Pomocné. V roce 1968 se kostel začal upravovat, ale normalizace tyto snahy ukončila a v roce 1973 byl stržen. Díky darům věřících byl kostel znovu postaven jako volná kopie původního kostela a nově vysvěcen v roce 1995. Další místní sakrální památkou je kaple sv. Rocha a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dějiny, impozantní trojlodní stavby v barokním slohu, sahají pravděpodobně do 60. let 13. století. Byla to původně raně gotická stavba. Po roce 1467 byl opevněn jako náhrada za zničení hradu Edelštejna.Návštěvníci mohou rovněž navštívit tři zříceniny v okolí Zlatých hor. Nejznámější ruinou je zřícenina hradu Edelštejn. Další dvě jsou menší zříceniny strážních hradů nad zemskou stezkou Leuchtenštejn a Kobrštejn.