Komorní hůrka patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocenu před 115.000 – 15.000 lety. Sopka vznikla na dně vysychajícho slaného jezera. Navršená sopka vznikla jedním výbuchem se strombolskou aktivitou, při níž je v krátkých i delších intervalech z kráteru vymršťována žhavá láva a vypálené horniny z podloží. Vznik sopky podnítila erupce plynů, která navršila mnohametrové vrstvy strusky zejména východním směrem od jícnu sopky a dnešního vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila sopečná čedičová hornina sopouch a kráter a překryla také část struskovitého materiálu na jihozápadní straně kopce. Je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, které jí věnují pozornost již více jak 200 let. V letech 1834-37 podnikl hrabě Kašpar Štenberg nákladné průzkumné práce. Systémem asi 300 m dlouhých důlních chodeb se podařilo nalézt přívodní sopečný jícen vyplněný čedičem a zjistit omezení čedičového tělesa. Tím byl podán nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní Hůrky.

Jabůrková Jožka 1896 - 1942 Česká komunistická novinářka. Popravena německými okupanty. Textová deska. Mramor. Umístěna v roce 1952 v Biskupcově ulici. Dům č. 79.

Základní kámen ke stavbě barokního neratovského kostela byl položen majitelem panství Janem Karlem hrabětem Nostitz-Rhieneck a to dne 14.8.1723. Vysvěcen byl objekt o deset let později 24.8.1733. Zkáza pro kostel přišla na konci druhé světové války a následně potom. Dne 10.5.1945 byl zasažen pancéřovou pěstí. Shořela střecha i krovy. Kostel se již nepodařilo plně opravit a začal v 50. letech 20. století v důsledku nezájmu chátrat. V roce 1957 se propadly klenby a postupně i opravená část střechy a krovů. V roce 1973 byl vydán demoliční výměr na stavbu, na jejímž základě bylo odvezeno rokokové schodiště na zámek Skalka u Dobrušky. Na samotnou demolici však již nedošlo. Po revoluci v roce 1990 se začalo pracovat na obnově kostela. Počátkem 21. století bylo opraveno průčelí a opraveny obvodové zdi. V letech 2006-2008 bylo realizováno zastřešení kostela, které je působivé, neboť část je prosklená a interiér kostela je tak plný světla. V roce 2009 byla obnovena dlažba a chrámový chór. Neratovský kostel je přístupný veřejnosti.

Rozhledna na Doubské hoře (609 m) je poslední ze čtveřice karlovarských rozhleden. Vypíná se na nejvyšším místě okolí Karlových Varů, které je spíše známé pod jménem Aberg. Toto oblíbené výletní místo má bohatou historii vyhlídkových staveb. Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán nazvaný Art Turm. I v těchto pravěkých dobách turistiky, se Doubská hora stala velmi rychle častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1958 zachvátil ovšem okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Na stavbu vyčlenila 1430 zlatých a za tři měsíce již první návštěvníci stoupali po jejích 87 schodech. Výhled, který 20 metrů vysoká věž nabízela, byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. Pro lepší pohodlí výletníků byla v roce 1878 postavena kamenná hrázděná kavárna. Lázeňské hosty k ní vozily fiakry nebo vozíky tažené osly. Později se však ukázalo, že rozhledna má vážné nedostatky a je nebezpečná svému okolí. Proto musela být roku 1904 zbourána. V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový, reprezentativní objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba za 113000 korun byla slavnostně otevřena 16. července 1905. Do konce 40. let pak rozhlednu vlastnilo město. To se změnilo po roce 1945. Rozhledna změnila název na Gottwaldovu vyhlídku a do správy ji převzal podnik Restaurace a jídelny. Pak vyhlídku spravoval Svazarm a nakonec se dostala do vlastnictví Severočeských chemických závodů Lovosice. Objekt začal sloužit jako rekreační zařízení a byl přístupný nepravidelně. V devadesátých letech se rozhledna vrátila do vlastnictví města, které ji zprivatizovalo. Nový majitel provedl rekonstrukci a přeměnil objekt na luxusní hotel s názvem Aberg. Ve věži bylo zřízeno apartmá a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Výhled z věže se tak zkomplikoval. V případě, že pokoj není obsazený lze spatřit Krušné a Doupovské hory, část Slavkovského lesa, zahlédnout lze také hrad Andělskou horu a nad Karlovými Vary rozhlednu Dianu a Goethovu rozhlednu.