Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Srdečně vás zveme k návštěvě Městského muzea Sedlčany. Sídlíme v centru města na náměstí T. G. Masaryka, a to hned v sousedství parkoviště. V příjemném a klidném prostředí si můžete prohlédnout expozici, která bezesporu zaujme všechny generace – od té nejmladší až po nejstarší. Ve výstavní síni je téměř každý měsíc instalována nová výstava – tento prostor navíc slouží jako muzejní kavárna s možností bezplatného Wi-Fi připojení na internet. Moderně uspořádaná expozice zaměřená na sedlčanský region prezentuje mj. archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. V expozici středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Samostatné oddělení tvoří národopisná expozice a pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka. Stálou expozici doplňují tři krátké filmy, které přibližují vznik a obsah Krčínova kancionálu, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války a také život a tvorbu hudebního skladatele Josefa Suka. Stálá expozice Archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. Expzice středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Národopisná expozice  Pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka.

Kostel sv. Martina pochází z přelomu 14. a 15. století kdy byl postaven na místě původního dřevěného kostela zmiňovaného v roce 1281. V roce 1554 byly dostavěny obě věže a v polovině 16. století přistavěna kaple sv. Kříže. V roce 1779 při velkém požáru města vyhořel i kostel. Tehdy se zřítily i původní klenby. Následně při opravách v 80. letech byl zásadně přestavěn jeho interiér. Kostel je trojlodní monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou a dvěma věžemi které kdysi patřily k obranné linii města. Na severní straně kostela se nacházejí renesanční náhrobky ze 16. století, v boční kapli pak polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic

Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na kopci stejného jména (877 m.n.m.) zhruba 8 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Historie hradu Hrad byl postaven k ochraně jedné z větví tzv. Řezenské obchodní stezky. Název je odvozen z německého jména Hirchstein což znamená Jelení kámen. První písemné zmínky pochází z období vlády Přemysla Otakara II. V roce 1266 nechal Přemysl přebudovat již existující hrad a získal tak pevný opěrný bod v pohraničí. Prvním feudálem, který se psal z Hirštejna, byl rytíř Protivec. Hrad vystřídal několik majitelů. V roce 1421 byl dobyt domažlickými husity, kteří zde upálili 17 osob. Opravený hrad je od roku 1437 nazýván Starým Herštejnem. V roce 1484 zažil překvapivý útok ozbrojenců falckého kurfiřta Filipa. V krvavé řeži byly vražděny ženy i děti. Zavražděni byly i majitelé hradu spolu se svými manželkami i potomky. Přežil pouze čtyřletý Petr, syn Hanse Elsenberka. Na počátku 16. století se hrad stává útulkem pro loupeživou chasu, kterou vede sám majitel hradu Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. V roce 1510 vytáhl proti hradu Zdeněk Lev z Rožmitálu. Hrad dobyl, vypálil a pobořil. Poté již nebyl plně obnoven. V 17. století se okolí hradu stalo vyhledáváným místem hledačů drahokamů. Patrně zde nacházeli vzácné akvamaríny a chrysoberyly, které se ještě dnes v okolí Poběžovic vyskytují. V polovině 19. století zamýšlel hrabě Ferdinand Trauttmannsdorf opravit hradní věž a využít ji pro vyhlídku, to se však neuskutečnilo. Podoba hradu Hrad se skládal ze dvou válcových věží spojených hradbou. Střední prostor vyplňoval dlouhý, ale úzký palác. Ten byl rozdělen na dvě části, z nichž severní byla podsklepena. Od obou věží byl palác oddělen uzavřenými dvorky jimiž procházely průchody opatřené padacími můstky. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovaly zbytky obou válcových věží a drobné zbytky hradební zdi. Z palácové stavby se nedochovalo téměř nic. Ze skálnaté části, kde se nacházel palác a západní věž, je částečná vyhlídka hlavně jihozápadním a severním směrem. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina zámku Dianin dvůr. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.