

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Rozhledna Studenec u České Kamenice Studenec (736 m) je výrazný čedičový vrch vypínající se severně od České Kamenice. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním okraji sedla. Studenec nese naší druhou nejstarší kovovou rozhlednu, jejíž příběh se začal odvíjet roku 1888 a v současnosti snad spěje ke šťastnému konci. V 19. století patřil zdejší kraj rodu Kinských, kteří velmi dbali na zvelebování okolí. Předtím než se stal vrchol Studence díky rozhledně místem, kam přicházely stovky návštěvníků denně, stála na jeho vrcholu dřevěná vyhlídková věž, vystavěna Ferdinandem Kinským roku 1854. Dlužno ještě podotknout, že Studenec, patřil k jednomu z opěrných bodů zemské triangulační sítě.
O stavbu současné rozhledny se zasloužil Horský spolek pro České Švýcarsko, kterému se podařilo získat souhlas majitele pozemku i finanční podporu děčínské a českokamenické spořitelny. Rozhledna nebyla dřevěná ani kamenná, jak bylo v té době zvykem, ale kovová. Její konstrukci vyrobila Pražská strojírenská akciová společnost. Věž měřící 17 metrů byla ukotvena do kamenných podstavců pomocí mohutných, více než metr dlouhých a téměř 4 cm silných šroubů. Na vyhlídkovou plošinu, která byla dimenzována pro 25 návštěvníků, vedlo 75 schodů, s několika odpočívadly. Poprvé je zdolávali návštěvníci 15. července 1888. Mohli spatřit Vlčí horu, Lužické, Jizerské a Krušné hory. Také byly vidět Krkonoše, Bezděz a Děčínský Sněžník. Věž vážící 6 tun přišla na 6000 zlatých. V roce 1893 nechal kníže Kinský vedle oblíbené rozhledny postavit chatu, která poskytovala návštěvníkům občerstvení i nocleh. Chata poskytovala své služby až do poloviny minulého století, kdy vyhořela.
Nedávná minulost rozhledny na Studenci byla značně truchlivá. Rozhledna, ke které se doba totality postavila macešsky, značně zkorodovala a výstup na ní nebyl nic jiného než hazard se životem. Počátkem roku 1995 iniciovala společnost přátel Děčína-Amici Decini jednání o záchraně rozhledny. Záměr se však setkal s nepochopením a na základě stanoviska stavebního úřadu v České Kamenici měla být věž v polovině března 1996 stržena. Den před zahájením demolice však byla věž na Studenci Ministerstvem kultury a Státním ústavem památkové péče prohlášena za technickou památku a zbourání bylo pozastaveno. Další možná záchrana rozhledny následně narážela na nevyjasněné majetkové vztahy. Stav rozhledny se rapidně zhoršoval. V kritické situaci bylo na počátku roku 2007 založeno Občanské sdružení Studený a Lipnice, které si jako jeden z hlavních úkolů vytýčilo záchranu unikátní rozhledny na Studenci. Předpokládané náklady na opravu činily až 4 mil. korun. Z toho důvodu sdružení založilo bankovní účet určený pro dary na rekonstrukci rozhledny. Zároveň také vydalo zvláštní pohlednice na podporu obnovy.
Ve dnech 17. a 18. září 2007 byla věž rozřezána a za pomoci vrtulníku přemístěna do obce Lipnice, kde proběhne její oprava. Tu provede litoměřická společnost LANA. Finanční zajištění akce probíhá prostřednictvím veřejné sbírky. Firmy a občané sponzorovat jednotlivé schody.
Doporučujeme
Klamovka Docházíme k parku Klamovka, tady kdysi býval stejnojmenná usedlost se zahradou. Koupili ji a zvelebili na sklonku 50. let 18. století šlechtická rodina Clam-Gallasů. Vznikl tady pěkný romantický park s četnými stavbičkami, který se zveřejněním přiblížil parku městskému. Leží ve výšce 230-250 m.n.m. na výměře 5,2 ha. Letovisko které mělo rokokovou podobu rozšířil hrabě v roce 1787 o vinici. K romantickým stavbám patřil pavilon kombinovaný se skleníkem, který si podržel rokokovou podobu do dnešní doby. Dále je tu chrámek noci s grottou. Drobná kaplička má v kupoli zasazena barevná sklíčka, jimiž venku prosvítá světlo a vzbuzuje tím iluzi hvězdné oblohy. Generál Edward Clam-Gallas tu nechal postavit kamený pomníček svému vojenskému koni Kassilovi. Byla to z kamene vytesaná nádoba na vysokém soklu, na něm byl v reliéfu portrét nebožtíka a jeho postroj. Další pomníček v podobě kapličky s reliéfem ptáčka dala postavit v září 1798 kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová na hrobečku svého miláčka z tropických krajin. Byl to vzácný ptáček z čeledi rajek přivezený z Brazílie. Exotický ptáček však dokázal vzdorovat drsnému středoevropskému počasí jen krátce. Zato jeho pomníček zde vydržel až do roku 1929, kdy podlehl krumpáčům stavebních dělníků. Další typické stavby jako divadélko, lázně a klece pro divokou zvěř se také nedochovaly. Poté co byla zahrada otevřena veřejnosti stala se oblíbeným výletním místem Pražanů a oblíbeným místem byla také výletní restaurace. Její obliba byla taková, že tehdejšímu majiteli Klamovky, košířskému starostovi Matěji Hlaváčkovi se zprvu vyplatilo vést na vlastní náklady od Anděla na Klamovku tramvaj. Posléze však Hlaváček upadl do dluhů a spáchal sebevraždu. Tramvaj odkoupila od dědiců společnost Elektrické podniky hl. m. Prahy dnes DP Praha a připojila ji ke své síti. Konečný vzhled dostala Klamovka ve 30. letech 20. Století, kdy restaurační budovu v parku zakoupila TJ Sokol, která ji přestavěla na sokolovnu. Dnes po rekonstrukci v 90. letech zde dnes sídlí DDM hl. m. Prahy, Klub Klamovka.
Doporučujeme
Pamětní deska sportovců Paměstní deska sportovů, kteří zahynuly v období I. a II. sv. války.
Doporučujeme
Barrandovské skály Unikátní geologickou a paleontologickou lokalitu najdeme nad levým břehem Vltavy mezi Hlubočepy a Malou Chuchlí. Barrandovské skály, národní přírodní památka o rozloze 11,5 ha, vyhlášená v roce 1982 představuje úzký pruh strmých skal, jejichž čelní stěny byly zčásti uměle vylámány a upraveny při výstavbě silnice, později i železnice. Od druhé poloviny tu byly také otevřeny lomy. Barrandovské skály rozděluje úzká Černá rokle do dvou celků. Tvoří je prvohorní vyvřeliny, břidlice a vápence. Dobře patrný je geologický profil od svrchního ordoviku přes silur až po nejvyšší část spodního devonu, jeden z nejúplnějších profilů prvohorními horninami na světě. Korálový útes u kapličky je unikátním nalezištěm zkamenělých živočichů, kteří tu žili v teplém devonském moři asi před 400 mil. lety a dosud nebyli popsáni na žádném jiném místě na světě.