Technická památka ze 16. století s dobovým zařízením. Vodní hamr se nachází u Huťského rybníka na severovýchodním okraji obce Dobřív. Vodní hamr pochází ze 16. století, trvale je v provozu od roku 1656. Dnešní podoba pochází z přestavby z let 1825-30. Původně bylo vodou poháněno pět kol, dnes jsou čtyři. Ty pohánějí stroje i elektrický generátor. Zpracovávalo se tu železo na polotovary a za třicetileté války kromě nářadí i dělové koule pro vojsko. Od roku 1724 se zde vyrábělo železo pro hřebíkovské a cvočkářské zboží. Po druhé světové válce se zde vykovávalo nářadí a radlice pro pluhy. Svoji klasickou zpracovatelskou činnost ukončil hamr okolo roku 1956. V současné době plní hamr expoziční a ukázkovou činnost, přístupný je v otevírací době od dubna do října.  Ve vodním hamru se každoročně v květnu konají „hamernické dny“ s ukázkami prací uměleckých kovářů a doprovodným programem. Vodní hamr patří pod muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.

Ze železniční stanice Březnice vede na zříceninu tvrze Hrochův hrádek značení pro cyklisty. Cesta vede na východ přes osady Bor a Dobrá Voda. Volně přístupná tvrz se nachází v blízkosti železniční trati na vyvýšenině za železničním mostem. Tvrz a její majitelé O době založení tvrze panuje v literatuře rozkol. Nejpravděpodobnějším se jeví konec 14. století. První zmínka o tvrzi je až z roku 1475, kdy ji jako „Hrádek svůj pustý“ prodává Václav ze Švamberka. Ještě koncem 15. století ji Bohuslav z Němčic prodal Joštovi z Pruku. V roce 1543 tvrz s poplužním dvorem opět změnila majitele, prodávajícím byl Zdeslav Ojíř z Očedělic. V roce 1574 se o Hrochově hrádku píše opět jako o pustém. Železniční trať narušila tvrziště roku 1875. Podoba tvrzi Hrochův hrádek je věžovitá tvrz, do dnešních dnů dochovaná z poloviny do výše 2. patra. Věž měla původně nejméně čtyři podlaží. Přízemí a první patro bylo děleno příčkou na dvě místnosti, ve druhém patře se nacházel prevet a okno bylo opatřeno sedátky. Třetí patro bylo pro změnu vybaveno krbem (z něj se dodnes dochovala konzole). V okolí můžete dále navštívit kapli v Dobré Vodě u Březnice, Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum Březnice, zámek Březnice nebo třeba židovský hřbitov Březnice. Pokud byste hledali v okolí příjemné ubytování, naleznete ho například v nedaleké Březnici. M.K.

Zajímavě barevná zděná rozhledna se nachází na jižním okraji obce Přáslavice. Rozhledna vznikla v rámci nově vybudovaného zázemí sportovního areálu s restaurací a otevřena 3.10.2009. Její výška je 21 m a vede na ni 82 schodů. Z rozhledny za dobrých podmínek je výhled na Hornomoravský úval, město Olomouc, Drahanskou vrchovinu, Oderské vrchy, Jeseníky, Hostýnské vrchy a další. Přístupná je dle uvedených webových stránek, parkování je možný na parkovišti přímo u sportovního areálu.

Hudlická skála se nachází na jihozápadním konci obce Hudlice. Je tvořena horninou buližníkem, který se lámal na stavbu a na silniční štěrk. Do jejího nitra vede puklinová 19 m dlouhá nekrasová jeskyně. Podle pověsti je ve skále kamenná stolice u kamenného stolu. Jednou ročně, snad v den slunovratu sem přichází vznešená panna v bílém rouchu. Vezme jemné plátno a zlatou jehlu, v níž je navlečená stříbrná nit. Udělá jediný steh a pak opět odejde, aby se sem za rok vrátila. Tak rok co rok šije něco co se podobá pohřebnímu rubáši. Každý rok udělá jen jeden steh a až bude prý rubáš hotov nastane konec světa. Ve starší literatuře je popisována jeskyně, do které lze sestoupit úzkým otvorem pod vrcholem skály. Nic takového tu již není. Jediná velká jeskyně se nachází na jižní straně skály, dnes se tu ovšem pořádají jiné orgie. Přesto lze blízko vchodu spatřit jiný jev. Dva nepřirozeně zkroucené kmínky borovic se navzájem ovíjí kolem sebe, skoro jakoby se někdo pokoušel z nich uplést provaz. Jejich růst zřejmě určuje nějaký energetický vír, který na tomto místě stoupá ze země.