Hřiště leží pod svahem Seminářské zahrady. Je volně přístupné a malé zaujme kuriózními dřevěnými plastikami.

Historie výstavby jaderné elektrárny Dukovany sahá do počátku 70 let. 20. století. Tehdejší československé vedení podepsalo s vedením Sovětského svazu dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren. Prví blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v květnu 1985, poslední čtvrtý pak v červenci 1987. Více jak 80% zařízení pochází z naší výroby. Výstavba přišla na 25 mld. korun československých. V roce 2011 pokrývala elektrárna 20% spotřeby v ČR a cena vyrobené elektřiny se pohybuje okolo 60 hal./kWh. V roce 2012 vyrobila jaderná elektrárna přes 14 mld. kWh elektřiny. Životnost je plánována na 30 let s rekonstrukcí pak 60 let. V současné době (2013) se uvažuje o dostavbě pátého reaktoru, předpokládané zprovoznění je okolo roku 2035. Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi ty nejbezpečnější elektrárny na světě. Za celou dobu provozu se stala jediná nehoda drobnějšího charakteru, která navíc nesouvisela přímo se výrobou elektřiny, šlo o požár transformátoru, přesto došlo k úniku chladícího oleje do Dalešické přehrady, kde byly použity norné stěny. V souvislosti s jadernou elektrárnou Dukovany byly natočeny dva celovečerní filmy. Tím prvním je tendenční politicky zaměřený československý film Atomová katderála (1984), pojednávající o výstavbě této jaderné elektrárny a problémy s tím související (hlavně soudruhů ? ). Tím druhým filmem je rakouský film Jaderná havárie: Den první. Film natočený v roce 2008 pojednává o fiktivní havárii jaderné elektrárny Dukovany a s tím související problémy a následky hlavně na blízkém rakouském území (zřejmě stále jsou naše zařízení některým lidem trnem v oku). Součástí elektrány je informační centrum, jehož provoz je celoroční.

Vodní nádrž Džbán byla vybudována na Šáreckém potoce. Její hráz je dlouhá 75 m a vysoká 8,5 m. Má rozloh 18 ha a objem vody 0,443 m3. Maximální hloubka je 7,5m délka vzdutí je 0,8 km. Průměrný průtok činí 0,104 m3/s. Nádrž je v provozu od roku 1968. Je využívána pro rekreační účely. Jako koupaliště, tábořiště a pro sportovní rybaření.

První zmínky o osadě Třešť pocházejí z konce 12. a začátku 13. století, kdy se na říčce Třeštici křižovaly dvě význačné obchodní cesty. Lovětínská, která začínala v Třebíči a přecházela přes Horní Cerekev do Čech, a cesta Humpolecká, která končila za Telčí ve Slavonicích. Tak se osada Třešť záhy stala obchodním centrem kraje. Historie zámku První písemná zmínka o zdejší tvrzi se datuje k druhé polovině 14. století, kdy ji vlastnili Záviš z Třešťě a Štěpán z Březnice. Od roku 1358 se na tvrzi, později zámku, vystřídala řada šlechticů. V roce 1490 zakoupil Václav Vencelík z Vrchovišť městečko Třešť s tvrzí a poplužním dvorem a s vesnicemi Jezdovice a Buková pro svého syna Matěje Vencelíka a roku 1492 obdržel od císaře Fridricha III. k erbovnímu znaku pro svůj rod šlechtickou hodnost. Od roku 1513 pak zámek prošel stavebním vývojem, kdy spodní trakt objektu byl postaven v gotickém slohu, první podlaží v renesančním a obytná část v barokním stylu. Zajímavostí byla dřív dřevěná lávka, která spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Bohužel se dodnes nezachovala, kostel sv. Martina je však možné vidět a také navštívit. Přestavbu zámku, na které se podíleli italští stavitelé, ukončil tehdejší majitel Kryštof Vencelík z Vrchovišť roku 1564. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé budovy s nárožními věžičkami a arkádami v nádvoří, stěny nádvoří byly zdobené sgrafitovou rustikou. Vencelíci vlastnili panství do roku 1626, kdy byl jejich majetek zkonfiskován pro víru i účast na bitvě na Bílé hoře.   Zámecká přestavba Panství tak získali hrabata z Korutan – Herberštejni, v letech 1657 - 1669 zde sídlí Gayerové z Edelbachu. Za jejich vlastnictví dochází v roce 1660 k přestavbě prvního podlaží, pokojů se štukaturami a malbami a hlavního portálu vchodu do zámku. Byla také postavena hlavní věž v průčelí zámku a dva krby, které jsou dodnes možné vidět v restauraci a v přísálí kongresového sálu. Ze 17. století rovněž pochází původní kachlová kamna v salóncích a zámecké jídelně. Z této doby jsou také dvě manýristické sochy umístěné na sloupech u vstupní brány, dvě vázy instalované na sloupech vchodu do zámecké zahrady a kašna s vodotryskem před hlavním vchodem do zámku. V roce 1669 se opět na zámek stěhují Herberštejni. Mezi lety 1831 - 1844 byla správa panství pouze úřednická. Posledními majiteli z řad šlechty byli v letech 1844 - 1945 baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Po roce 1945 jim byl zámek zkonfiskován a adaptován na účely městského muzea. Od roku 1984 je sídlo i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky. Dnes slouží zámek jako konferenční centrum i hotel pro letní i zimní prázdninové či víkendové pobyty.     Tipy na výlet V Třešti dále najdete synagogu nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku. V nedaleké Telči je k vidění kostel sv. Jakuba, jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Ducha, synagoga nebo rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk, v Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. V Horní Cerekvi můžete navštívit zámeček, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. Jako cíl výletu je vhodný i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete v Telči.