Kříž ve Staroújezdské ulici.

Skanzen Řepora, dříve nazývaný Tuležim, je skanzen středověké vsi. Můžeme jej navštívit v okrajové části Prahy v Řeporyjích. Jenom kousek od stanice metra Stodůlky. Historická skupiny Erbia, která je provozovatelem skanzenu, nám dává nahlédnout do soudobé rekonstrukce středověké vesnice s kostelíkem a hřbitovem, krytou tržnicí, krčmou, tvrzí a hospodářskými budovami. Dále je možné navštívit usedlost rychtáře, kováře, rolníka, hrnčíře, bylinkářky a domkáře. K vidění je také studna, pranýř, posvátný strom, pohanské kultovní místo a šibeniční vršek. Objekty jsou uspořádány kolem centrálního náměstí, které obehnáno vodním a palisádovým opevněním se třemi branami. Interiéry jsou doplněny replikami historických nástrojů a náčiní. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější obraz o životě a práci ve 14. století. Jeho unikátnost spočívá také v tom, že vzniklo za použití původních stavebních technologií a materiálů, jako je dřevo, hlína, kámen a sláma. Lidé ze sdružení Erbia čas od času městečko oživují svými kulturními akcemi. Pondělí je zavírací den.

Další z mnoha rozhleden Jizerských hor stojí na Černé studnici (865 m), která se tyčí nad Jabloncem nad Nisou. Na jejím vrcholu je skála, která vždy lákala k výhledům do kraje. Proto zde již roku 1885 postavil Liberecký horský spolek zábradlí a plošinu, a ty pak sloužily jako vyhlídka. Ovšem rivalita mezi městy Jablonec a Liberec se přenesla i na rozhledny. Když spolek věnoval veškerou pozornost výstavbě rozhledny na Ještědu, rozhodli se jablonečtí založit spolek vlastní, který by kamennou rozhlednu postavil. Vznikl tak Horský spolek pro Jablonec, který vybral návrh architekta Robert Hemmricha a v roce 1905 bylá nová rozhledna i s turistickou chatou slavnostně otevřena. Stavba je to reprezentativní, postavená ze žulových kvádrů, které vážily tři tuny. Věž se tyčí do výše 26 metrů, masivní stěny jsou u paty široké 1,5 metru a na čtyři vyhlídkové ochozy vede 91 schodů. Ty nabízí nádherný výhled zahrnující obě rivalská města, Jablonec a Liberec, ale také Krkonoše a Český ráj. Rozhledna se velmi rychle stala oblíbeným místem turistů pro jejichž potřeby byla v roce 1930 rozšířena chata až na 600 míst. Dnes je ovšem již několik let uzavřená a výhledu chtivý turisté musí vzít za vděk malým kioskem. Samotná rozhledna je přístupná denně po celou sezónu.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.