Autobusová zastávka Malešické náměstí na Malešickém náměstí slouží pro přepravu ve směru Hrdlořezy, Žižkov, Strašnice.Pojmenováni je odvozeno stejnojmenného Malešického náměstí, na kterém se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Technická památka Štola sv. Josefa v Dolním Studeném je provozována Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Tvoří součást ucelené expozice o těžbě zlata v tomto zlatonosném revíru, tzv. Kocourském žilném pásmu.Štola se velmi pravděpodobně využívala již v době předhusické, tedy v doslova zlatých časech dolování zlata na jílovsku. Každopádně je štola zanesena v  „Seznamu hor a cechů v obvodu královského horního úřadu v Jílovém“ v druhé polovině 18. století. Štola je součástí velkého důlního díla. Údaje o štole: Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m) Profil chodeb je šikmý Objem vytěženého materiálu z prostor, které jsou prozkoumány činí přibližně 1100 m3 Hlavní chodby mají sklon k ústí asi 6%. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Další dvě štoly, které jsou v okolí zpřístupněny jsou Štola v Halířích a Štola sv. Antonína Paduánského.  

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Kostel sv. Anny stojí na vršku s výškou 515 m.n.m. nedaleko hranic jižně od města Kdyně. Tradice zdejšího poutního místa začala v roce 1703, kdy zde 25.července měl vidění kantor a varhaník František Pajer ze Všerub. Spatřil zde zářící oblaka a tímto podle něj Božím úkazem byl vyléčen z trudnomyslnosti a duševních depresí. Z vděčnosti zde nechal postavit malou kapli. Na jejím místě pak všerubský farář nechal vystavět v letech 1712-1719 kostel sv. Anny eliptického tvaru se třemi věžemi. Vnější obvod lodi byl ozdoben šesti sochami světců v nadživotní velikosti. V roce 1723 byl postaven poutnický dům, roku 1747 fara a od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a zachráněn byl pouze obraz sv. Anny. Záhy byl obnoven, ale již bez dvou věží, ze šesti soch se dodnes dochovala také jediná - sv. Václav. Místní hostinec roku 1898 odkoupil KČT a zřídil zde útulnu. Po druhé světové válce se zde usídlili vojáci střežící nedalekou hranici. Z tohoto důvodu kolem roku 1950 zmizela ubytovna a později i fara. Zabrat dostal rovněž kostel. Obrat nastal po roce 1968, kdy byl kostel rekonstruován a další oprava proběhla v roce 1995. O zdejší poutní místo je v současnosti pečováno a konají se zde poutě na svátek sv. Anny.