Zámek Úsov se nachází v stejnojmenném městě na pomezí střední a severozápadní Moravy na řece Doubravce, 5 km od Mohelnice a 7 km od Uničova. Město má přibližně 1200 obyvatel, leží v okrese Šumperk, Olomoucký kraj. Hradní předchůdce Původní gotický hrad Úsov, postavený ve stylu francouzského kastelu, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle archeologických nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. stol. Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Do roku 1487 přestavěli hradní palác páni z Vlašimi, další úpravy prováděli páni z Boskovic a od roku 1597 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří vystavěli barokní zámeckou budovu. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem jejich panství. V roce 1898 zřídil Jan II. z Lichtenštejna v zámeckém interiéru Lesnické a lovecké muzeum s bohatými sbírkami zvířeny z rozsáhlých lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště. Lichtenštejnové vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Podoba zámku Do zámku se vstupuje z JZ strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový s obdélným půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Exponáty Základ muzeální expozice interiérů tvoří sály, které v prvním poschodí představují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. stol. Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. stol. K zajímavostem výstavy patří kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Součástí expozice je také Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách máme také možnost vidět různé sezónní výstavy. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na lovecký zámek Nové Zámky, Javořičské jeskyně, Mladečské jeskyně, hrad Bouzov, expozici lidové architektury v Příkazech nebo klasicistní zámek Bílou Lhotu. V Lošticích se nachází Muzeum olomouckých tvarůžků. V nedalekém okolí je také Muzeum Litovel, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury nebo Muzeum Mohelnice. Ubytovat se můžete v Zábřehu.

V dávné minulosti lidé překonávali vody Vltavy pomocí brodů. Později je na některých místech nahradily přívozy a mosty. V Praze se dnes v provozu zachoval jen jeden přívoz a to mezi ostrovem Císařskou loukou a břehem Smíchova.

Rozhledna na Černé hoře (1299 m) nad Jánskými Lázněmi je unikátem mezi našimi rozhlednami. Není to ovšem první vyhlídková stavba, která stojí na tomto vrcholu Krkonoš. Historie pamatuje již dvě dřevěné rozhledny, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století, kdy se Janské Lázně začaly stávat jedním z center turistického ruchu v Krkonoších. Nejprve roku 1896 nechal provozovatel místní restaurace Rudolf Bönsch vybudovat nízkou dřevěnou konstrukci. Ta však brzy nestačila zvýšenému zájmu turistů, a tak musela na přelomu století ustoupit nové. Ta byla již 10 metrů vysoká, krytá a na vyhlídkové terase byl dalekohled a plastická výhledová mapa. Sloužila do 20.let kdy musela být kvůli značnému opotřebení uzavřena. Na novou vyhlídkovou věž si musela vrchol Černé hory počkat takřka osmdesát let. Při její stavbě byl originálně použit jeden ze stožárů kabinkové lanovky, která vozila na vrchol turisty již od roku 1928. Když byla roku 1981 zrušena a nová vedena jinou trasou, zůstal stožár č. 8 na svém místě. Ten využilo sdružení Panorama pro výstavbu nové rozhledny. Ve spojení s mobilním operátorem tak byla 1.ledna 1998 otevřena unikátní vyhlídková věž. Konstrukce stožáru byla doplněna o vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů na kterou vede točité schodiště se 106 stupni s úpravou umožňující zimní provoz. Na rozhledné jsou umístěny vysílače mobilních operátorů a také kamera pořadu České televize panorama. Rozhledna je otevřena celoročně do 16 hodin, podmínkou je však dobré počasí.

Soukromé muzeum hraček se nachází v přízemí zámku Benátky nad Jizerou. Expozice nabízí hračky české, německé, ale i japonské, čínské, francouzské i americké. Je zde možné vidět panenky, pokojíčky, šicí strojky, dřevěná i plechová auta, ale i pravěká zvířata na klíček. Ve druhém patře zámku sídlí ještě regionální Muzeum Benátky nad Jizerou. Stálá expozice Hračky z celého světa; panenky všech druhů a velikostí z let 1860-1945, pokojíčky a krámky pro panenky; rozsáhlá sbírky dětských šicích strojků.