V srdci Českého ráje, v kraji pohádkových skal se tyčí hrad Valdštejn. Pozůstatky hradu leží 2,5 km od města Turnova na několika pískovcových skalách přibližně uprostřed masívu Hrubé skály. Historie hradu                                 Valdštejn, považovaný za nejstarší hrad Českého Ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380, páni z Vartenberka pak do počátku husitských válek. Hradní komplex se později rozdělil na dva hrady kvůli nájezdům husitů a častému střídání majitelů v 15. století. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad se složitým vstupem na vrchol skalní plošiny. Rezidenční funkce valdštejnského hradu končí koncem 15. století Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad. Valdštejn byl záhy svými majiteli opuštěn. Zničené a shořelé sídlo obnovili opět Valdštejnové, kterým patřil po smrti Albrechta z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých tajemných ruin rodového sídla, okolních lesů a skalních útvarů. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky i lázně Sedmihorky. Jako jednu z prvních památek u nás zpřístupnili právě hrad Valdštejn a starobylé prostředí dotvořili romantickými úpravami sídla. V současné době je hrad v majetku města Turnova, které se o památku stará. Podoba hradu                                    Hrad Valdštejn je tvořen komplexem budov a nádvoří. Ještě před vchodem do hradního areálu nás upoutá velkolepý vstupní most s galerií barokních soch svatých českých patronů. Na prvním dvoře stojí malá kaple s údajným portrétem Karla Hynka Máchy. Po druhém mostě se vchází do klasicistního domu. V patře je možné vidět Slavnostní sál a salonek s portrétní galerií posledních majitelů Lexů z Aehrenthalu. Na druhém dvoře nás čeká hladomorna. Dominantou hradu je však zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V sakristii si připomeneme život a dílo zdejšího poustevníka a hudebního skladatele Václava Karla Holána Rovenského. I přes zdi kostela se ozývá do celého hradního areálu překrásný dobový zpěv. Romantické schodiště s terasou nás vede dál do biliárového sálu a do nejstarší části hradu. Na třetím skalním bloku najdeme zajímavé pozůstatky středověku. Skalní sklepení, středověká hradní lednice a ruiny, které ohraničují nerovná nádvoříčka. Při úpravách v 19. století byla na konci hradu vybudována vyhlídka na zříceninu hradu Trosky a blízké skalní město. Návštěvníky zaujme také prohlídka romantického paláce, jehož podstatnou částí je starobylý středověký palác pánů z Valdštejna. Tipy na výlet Jako vhodný tip na výlet může posloužit například romantický zámek Hrubá Skála nebo přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Také se můžete vydat na pozůstatky skalního hradu Kozlov nebo zříceniny hradu Kavčiny. V Turnově najdete například Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Nedaleko Turnova se nachází renesanční zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.

Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Socha herečky Otýlie Sklenářové – Male je dílem sochaře Ladislava Šalouna. Je zhotovena z bílého mramoru. Odhalena byla v roce 1933. Socha je uletěna v Čelakovského sadech u Národního muzea, v místech, kde stávala letní scéna Nového českého divadla.

Nebozízek patří mezi nejznámější pražské restaurace. Leží nedaleko stejnojmenné zastávky Petřínské lanovky. Je příjemným zastavením při procházce po Petříně. Lokalita poskytuje kouzelné pohledy na Prahu. Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a další. Po vyhlídkové cestě lze od Nebozízku pokračovat k Lobkovické zahradě, k zahradě Kinských, nebo využít lanové dráhy a nechat se vyvézt na vrchol Petřína k rozhledně.