Sady Svatopluka Čecha byly založeny v roce 1893 jako městský veřejný park v anglickém stylu na západní části dvora zvaného Nigrinka. Dnes leží v husté městské zástavbě a vytváří příjemné zákoutí zeleně. Uprostřed sadů je bazén a je v nich také umístěna Čechova socha.

Rozhledna stojí i na nejvyšší hoře Jizerských hor, na Smrku (1124 m). Ta současná měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla jednak skutečnost, že odlesněný vrchol Smrku začal opět zarůstat a také to, že začali pruští turisté stavět na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Obyvatelé Nového Města pod Smrkem se nechtěli nechat zahanbit a během sedmi týdnů postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem prohráli, byť jen o jeden měsíc. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem až do 50.let 20.století kdy se zřítila. Od roku 1968 nahradila rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní věže. Roku 1974 nevydržela nápor sněhu a zhroutila se. Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stála Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Snažení vyvrcholilo dne 20. září 2003, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Je to kovová stavba, vysoká 23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce 18 metrů a vede na něj 91 schodů, je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp. Otevře se jim i výhled do Polska.

Údolní nádrž Fojtka se nachází v blízkosti obce Fojtka jen několik kilometrů severním směrem od Liberce. Byla vybudována v letech 1904-1906 souběžně s přehradou Mlýnice. Postavena byla za účelem zmírnění velkých vod a jako částečná ochrana území ležícího pod tímto vodním dílem. Také pro zajištění minimálního průtoku a případného zlepšení průtoku při havarijním znečištění vody v potoku Jeřice. Přehradní hráz je zděná z lomového kamene, obloukového půdorysu. Délka hráze v koruně je 146,2 m a její šířka 4,5 m. Výška hráze nad základem je pak 16 m. Celkový objem nádrže poskytuje 0,323 mil. m3 a maximální zatopená plocha činní 7 ha.

Koryčanský židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko jeho centrálního náměstí. Založen byl patrně v první polovině 17. století a poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Na jeho nepravidelné ploše o délce cca 100 m a šířce 40 m se nachází dnes přibližně 200 náhrobků, různě roztroušených po celé jeho ploše. Nejstarší dochovaný pochází z roku 1674. Většina náhrobků je z pískovce nebo žuly, méně pak jich je vápencových nebo mramorových. Náhrobky jsou nezvykle namixovány a tak se novější nacházejí mezi staršími. V jihozápadním rohu se nacházela márnice, po které zbyly již jen stopy. Hřbitov je volně přístupný, původně jej obklopovala zeď asi 120 cm vysoká, která se dnes dochovala částečně jen v jižní části na severní zcela chybí. Ke hřbitovu vede od hlavní silnice v blízkosti základní školy ulice Cihelny. Na jejím konci u posledního domku jsou pak vpravo železné schůdky.