Mimořádně bohatý výhled nabízí rozhledna stojící na kótě zvaná Travičná (380 m), nad obcí Tvarožná Lhota u Strážnice. Rozhledna zde stojí od dubna 2001 a je další z řady věží, které jsou zároveň i vysílačem pro mobilní operátory. Vysílač zde chtěli postavit hned všichni tři hráči, působící tehdy na našem území. Nakonec stavba CHKO Bílé Karpaty prosadila jedinou stavbu, která umožňuje sdílení všech tří systémů. Vybudování věže financovala společnost Eurotel. Ta po dohodě se Správou CHKO Bílé Karpaty vybodovala na věži vyhlídkový ochoz pro turisty, ve výšce 34 metrů. Samotná je věž je vysoká 52,5 m a postavila ji firma VALPO Zlín. Generálním projektantem stavby je firma Ing. Josef Pivoda, inženýrská a projekční kancelář. Dodavatelem a projektantem ocelové části je firma Excon a.s. Praha. V atriu rozhledny zřídila Správa CHKO Bílé Karpaty malou expozici o přírodě a kultuře okolního kraje. Když vystoupáte 177 schodů, naskytne se Vám okouzlující kruhový výhled. Ten zahrnuje na jihozápadě Hodonín a hřebeny Pálavy, Vaše oči budou pokračovat na severozápad, kde spatří hradbu Ždánického lesa a Chřiby. Dále uvidíte hrad Buchlov a kapli sv. Barbory na severu, na severovýchodě proslavené poutní místo – Svatý Antoníček u Blatnice a hřeben Vizovických vrchů. Ve výčtu samozřejmě nemohou chybět ani Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velké Javořiny. Po zdolání 178 schodů se nám z výšky 33,6 metrů naskytne pohled jihozápadním směrem přes Hodonín na hřebeny Pálavy, pokračuje přes severozápad dlouhou hradbou Ždánického lesa a Chřibů. Můžeme spatřit známý hrad Buchlov se sousedící kaplí sv. Barbory. Dále na sever jsou vidět jezera u Ostrožské Nové Vsi a směrem přes Veselí nad Moravou jde pohled dále za Uherské Hradiště až k Hostýnu. Na severovýchodní straně návštěvníka může zaujmout proslavené poutní místo - Svatý Antoníček u Blatnice a dále na obzoru je vidět hřeben Vizovických vrchů. Zbytek pohledu zaujímají Bílé Karpaty, kterým dominuje nejvyšší vrchol Velká Javořina (970 m).

Rozhledna na Doubské hoře (609 m) je poslední ze čtveřice karlovarských rozhleden. Vypíná se na nejvyšším místě okolí Karlových Varů, které je spíše známé pod jménem Aberg. Toto oblíbené výletní místo má bohatou historii vyhlídkových staveb. Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán nazvaný Art Turm. I v těchto pravěkých dobách turistiky, se Doubská hora stala velmi rychle častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1958 zachvátil ovšem okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Na stavbu vyčlenila 1430 zlatých a za tři měsíce již první návštěvníci stoupali po jejích 87 schodech. Výhled, který 20 metrů vysoká věž nabízela, byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. Pro lepší pohodlí výletníků byla v roce 1878 postavena kamenná hrázděná kavárna. Lázeňské hosty k ní vozily fiakry nebo vozíky tažené osly. Později se však ukázalo, že rozhledna má vážné nedostatky a je nebezpečná svému okolí. Proto musela být roku 1904 zbourána. V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový, reprezentativní objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba za 113000 korun byla slavnostně otevřena 16. července 1905. Do konce 40. let pak rozhlednu vlastnilo město. To se změnilo po roce 1945. Rozhledna změnila název na Gottwaldovu vyhlídku a do správy ji převzal podnik Restaurace a jídelny. Pak vyhlídku spravoval Svazarm a nakonec se dostala do vlastnictví Severočeských chemických závodů Lovosice. Objekt začal sloužit jako rekreační zařízení a byl přístupný nepravidelně. V devadesátých letech se rozhledna vrátila do vlastnictví města, které ji zprivatizovalo. Nový majitel provedl rekonstrukci a přeměnil objekt na luxusní hotel s názvem Aberg. Ve věži bylo zřízeno apartmá a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Výhled z věže se tak zkomplikoval. V případě, že pokoj není obsazený lze spatřit Krušné a Doupovské hory, část Slavkovského lesa, zahlédnout lze také hrad Andělskou horu a nad Karlovými Vary rozhlednu Dianu a Goethovu rozhlednu.

Zámek Jevišovice patří mezi dominanty stejnojmenného města.      Historie zámku a místa Krajina okolo malého městečka byla osídlena již v pravěku. Archeologové zde našli zbytky pravěkého hradiště a nazvali osídlenou oblast Jevišovickou kulturou. První zmínka o Jevišovicích pochází z roku 1289, kdy byl majitelem panství Boček z Kunštátu. Páni z Kunštátu vybudovali místo zdejšího zbořeného hradu nový gotický na skalním ostrohu na břehu řeky Jevišovky v polovině 15. století. Manželka Hynka Brtnického z Valdštejna, Kateřina z Kunštátu, se pustila do přestavby dosavadního sídla. Koncem 16. století byl nový hrad přebudován v renesanční čtyřkřídlý zámek s čestným dvorem a arkádami. V roce 1649 koupil zámek i s panstvím Ludvík Raduit de Souches, známý obránce Brna proti Švédům. Ten se také pustil do opravy a přestavby jevišovického zámku v barokním slohu. Všechny práce, včetně vybudování nové kaple sv. Ludvíka, byly ukončeny v roce 1686. V roce 1743 se majitelem zámku stává rod Ugarte, kterému Jevišovice patřily až do roku 1879. V roce 1916 koupil panství rytíř Vilém Offengeim z Potexinu, po roce 1932 jej vlastní poslední soukromý majitel hrabě Eduard Larisch-Mönnich. Po roce 1945 se stal Starý zámek majetkem státu a od roku 1974 je spravován Moravským zemským muzeem v Brně. Podoba zámku Jevišovice jsou výrazný zámecký komplex jedno a dvoupatrových budov situovaných kolem obdélníkového nádvoří. Ve vstupním traktu se nachází hranolová věž, na nádvoří můžeme vidět zbytek renesanční arkády. Z původního hradu se nám dochovaly gotická a renesanční okenní ostění, v přízemí a patře též gotické a renesanční klenby. Expozice zámku Expozice zámku seznamuje návštěvníky s jeho historií a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tematický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, v popředí jsou hlavně bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu, tzv. kultura jevišovická. Středověk je zde představován zejména dobou husitskou. Mnohé exponáty nám dokládají také úroveň místních řemesel a prezentují život v tehdejší společnosti. Expozici uzavírá výstava věnována vývoji obce a okolí v 19. a na počátku 20. století, kde je znázorněn i průběh stavby blízké přehrady, nejstarší ve střední Evropě. Prezentované exponáty pocházejí ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Mezi zajímavé a pozoruhodné kousky patří malované truhly, lavice, vyřezávané židle, šatní skříně i výtvarně působivý nábytek. V zámecké kapli jevišovického Starého zámku je umístěno na 40 kusů klávesových hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Moravského zemského muzea. Návštěvník spatří strunné, klávesové a vzduchové nástroje, ale i klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Mezi zdejší kuriozity lze počítat i dva malé cestovní klavírky používané bohatými urozenými dívkami. Ale největší raritou jsou určitě terpodion, hudební nástroj z roku 1816 poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, či klavirorganum (varhanový klavír) z počátku 19. století. Ve sklepních prostorách Starého zámku čeká na návštěvníka výstava pravěkých jeskynních maleb. Expozice znázorňuje repliky jeskynních maleb mladopaleolitických lovců tzv. franko-kantabrijského stylu, skalních maleb a rytin z centrální Sahary a repliky skalních maleb severní Austrálie. Zámek spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet V nedalekých Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie nebo zřícenina hradu Lepikus. Navštívit můžete také zámek Plaveč, rotundu Nanebevzetí Panny Marie nebo vodní nádrž Jevišovice. Ve Znojmě a jeho okolí naleznete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad a barokní zámek Znojmo. Ubytovat se můžete ve Znojmě.

V jihozápadním rohu Havlíčkova náměstí stojí pak budova nové radnice. Původně zde byla stará rychta zřízená ve 13. století. Od první poloviny 16. století až do roku 1836 tu fungoval městský pivovar. Objekt byl v minulosti hostincem i sídlem vojenské posádky. V roce 1891 prošel přestavbou na pseudobarokní radnici. V přízemí můžeme vidět síň sklenutou valeně s lunetami na centrální sloup. Objekt je sídlem městského úřadu a nachází se zde rovněž městské infocentrum.