Židovský hřbitov se nachází na západním okraji města, ve svahu za zahrádkářskou kolonií, kousek od železniční stanice Libochovice-město. Byl založen v roce 1583 a roku 1846 rozšířen do dnešní velikosti. Na ploše 3.190 m2 se nachází přibližně 550 náhrobních kamenů od renesanční přes barokní až po novodobé. V roce 2002 byla zahájena jeho rekonstrukce. V současné době je již opraven, ale uzamčen. V obci na západním břehu Židovského rybníka je zčásti dochovaná původně mikve, dnes zasypaná nádrž s několika schůdky. V jejím sousedství pak stojí dům, který byl místem, kde zasedával soud. Dokládá to dochovaný kámen ve zdi s hebrejským nápisem. Barokní synagoga postavaná v roce 1761 byla roku 1985 zbořena.

Polabské muzeum v Poděbradech, datuje svůj vznik na konec 19.století, do doby příprav na velkou celonárodní Národopisnou výstavu českoslovanskou. Ta se konala roku 1895. Materiál sebraný v Poděbradech, se společně s dary ze soukromé sbírky lékárníka Jana Hellicha, stal základem sbírek poděbradského muzea. Právě Jan Hellich stál v čele muzejního spolku až do své smrti roku 1931. V roce 1906 byla pro potřeby muzea vyhrazena budova staré školy u kostela. Zde se muzeum nachází i v současnosti.Muzeum nabízí expozice pravěkých a středověkých dějin středního Polabí, místní přírody a historie poděbradského lázeňství.  Součástí je i chráněný středověký špitál zvaný Kunhuta. Stálá expozice Archeologie - nejstarší historie osidlování Polabí; Příroda Polabí - živočichové a rostliny typických polabských biotopů; Lázeňství - nová expozice vývoje lázeňství v Poděbradech; Středověk - období středověku na nymburském okrese. Polabské muzeum spravuje následující muzea Památník krále Jiřího z Poděbrad (Zámek Poděbrady) Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem (muzeum v přírodě - skanzen) Vlastivědné muzeum Nymburk Muzeum Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem Galerie Melantrich Rožďalovice a Pamětní síně rodáků a přátel Rožďalovic v Rožďalovicích Městské muzeum Sadská

Rovněž na východní straně Jiřího z Poděbrad stojí barokní stavba Nové radnice, vystavěná v letech 1723-1728 podle plánů G.B.Alliprandiho. V jeho plánech byla i věž, která byla vystavěna, ale až v roce 1850. Budova je sídlem městského úřadu a částečně je zde i galerie. Interiéry zdobí hodnotná štuková výzdoba.

Mezi Kamennou a Dominikánskou ulicí byl založen roku 1294 králem Václavem II. dominikánský klášter. Při něm byl v letech 1674-1688 vystavěn barokní kostel. Jeho půdorys byl změněn a průčelí otočeno do Kamenné ulice. Vchod zdobí habsburský erb. V interiéru kláštera v bývalé knihovně se dochovala cenná nástěnná malba z první čtvrtiny 18. století. Dnes funguje příležitostně jako koncertní síň.