Švýcárna vznikla v době stavby letohrádku Kinských. Leží vpravo pěšiny vedoucí k letohrádku z náměstí Kinských. Budova je využívána Národním muzeem.

Dřevěný větrný mlýn stojící na jihovýchodním okraji obce Skalička byl původně postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích. Přitom již byly použity díly z některých starších větřáků. Sem do Skaličky byl převezen v roce 1850 a od roku 1879 až dodnes patří rodině Červeků. Začátkem 20. století ho postihlo několik pohrom, v roce 1900 zásah bleskem, roku 1906 vichřice ulámala křídla, stejně tak v roce 1941, vždy však byl mlýn opraven. V roce 1942 byl mlýn zamplombován a mletí zakázáno. To trvalo až do roku 1950, kdy byl provoz obnoven. Poté bylo sice mletí obnoveno, u místních se to setkalo spíše se závistí a dokonce byly podány návrhy na rozbrání a použití dřeva při stavbě JZD. Naposledy se v mlýně šrotovalo v roce 1966. Dřevěný mlýn má obvyklé rozměry základny (5,7 x 5,7 m) a výšku 11 m. Střecha šindelová sedlová, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m. Zachované převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Provozuschopný mlýn stojí na soukromém pozemku, pečlivě udržovaný a přístupný po dohodě s majiteli.

Raně barokní zámek stojí nedaleko centra Holešova v sousedství zdejšího kláštera. Holešovský zámek se svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.      Historie hradu        Počátky feudálního sídla sahají do středověku, kdy v roce 1245 na zdejší tvrzi sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. V čase husitských válek byla tvrz zcela zničena, pak nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, ze které se v suterénu dnešního zámku částečně dochovala její západní část. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1643 bylo sídlo vypáleno Švédy. V takovém zdevastovaném stavu jej koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho velkolepou přestavbu. Od roku 1655 vznikala v duchu raného baroka nová stavba, tradiční čtyřkřídlá uzavřená dispozice kolem vnitřního dvora s polygonními nárožními věžemi. Druhé patro zámku však zůstalo nedokončené, otevřené do krovu. K zámku příslušela i okrasná zahrada, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Na raně barokní stavební práce navázal ve vrcholném a pozdním baroku František Antonín hrabě z Rottalu. Za jeho éry panoval v Holešovicích čilý kulturní i stavební život. Před rokem 1750 nechal hrabě upravit interiéry ve druhém patře zámku a ve velkém slavnostním sále severního křídla zřídil zámecké divadlo. Tradici divadelních, operních a hudebních produkcí obnovil ve druhé polovině 19. století Rudolf Eugen Wrbna. Vnější podoba zámku se s několika změnami dochovala dodnes, pouze barevnost fasád byla odlišná. Přechod pozdního baroka v klasicismus se odzrcadlil jen v interiérech druhého patra. Iluzivní malby v některých místnostech provedl bystřický malíř Jan Sviták. Poslední závažnější stavební úpravy spadají do poloviny 19. století, v roce 1910 byl zámek postižen požárem. Po roce 1948 přešlo zámecké sídlo pod správu státu. Od března 2005 je zámek v majetku města Holešova a není pro svůj technický stav využíván. Zahrada je zpřístupněna veřejnosti, obora je uzavřena.    Zámecká zahrada  K východní straně zámku přiléhá rozsáhlá zámecká zahrada, která vznikala od 17. století. Na městské straně před zámkem stojí dendrologicky nejcennější porosty. Bohužel, již dávno zahrada postrádá dřívější nádhery a malebnosti, jakou vynikala, kdy ji síť kanálů, vodopády, bazény a sousoší činily nejkrásnější na Moravě. Součástí zámeckého parku je "Růžová zahrada" s hvězdárnou, kde byla v roce 1959 instalována mramorová busta rodáka Františka Xavera Richtera, barokního hudebního skladatele a spoluzakladatele hudební školy mannheimské.  Tipy na výlet V Holešově dále najdete městské muzeum a galerii nebo židovský hřbitov. Vypravit se můžete na barokní zámek Bystřice pod Hostýnem, vystoupit na rozhlednu Hostýn, navštívit baziliku Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně, zříceninu hradu Šaumburk, zříceninu hradu Křídlo, Muzeum Rusava nebo zříceninu hradu Obřany. Za návštěvu stojí i soubor lidových staveb Rymice, větrný mlýn Rymice nebo neorenesanční zámek Přílepy. Ubytovat se můžete v Bystřici pod Hostýnem.

Pražské divadlo Ungelt patří mezi umělecky i společensky prestižní scénu. Kapacita divadla je pro necelou stovku diváků. Svým repertoárem se zaměřuje především na komorní hry.