Skupinka pískovcových skal nazývaná Krkavčí, a nebo také Vraní skály se nachází nedaleko turisticky značené cesty zhruba 4 km jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Nejznámějším útvarem je tzv. Fellerova skála, pojmenovaná podle žitavského profesora Theodora Fellera, který ji zdolal 17.6.1894 pomocí provazového žebříku. Dále zde můžeme najít další útvary jako Krkavec, Krkavčí hnízdo, Šachtovy věže nebo dvojvrchovou Hrušku. Z některých přístupných částí je výhled směrem na Žitavu. Skupinka skal není přímo na značce, je potřeba od zastávky naučné stezky trochu odbočit po lesní cestě.

Zámek Peruc, okres Louny.

Zaječí důl se nachází na zelené turistické značce nedaleko obce Fojtka. K popisovanému jezírku pak vede z této značky odbočka, od Fojtky je vzdálené zhruba 2,5 km.V 19. století bylo v Zaječním dole zhruba šest žulových lomů, ve kterých pracovalo přibližně 200 dělníků. Zde těžená kvalitní žula byla odvážena do Berlína, v Kielu se z ní stavěly přístavní hráze. Ze všech šesti opuštěných lomů je tento nejzachovalejší a hlavně velice romantický, neboť se zde vytvořilo malé lomové jezírko.

Centrální kostel sv. Petra a Pavla z 2. pol. 12. století je perlou našeho románského stavitelství. Byl vybudován při zeměpanském dvorci, který tu vznikl po roce 1146 jako náhrada za zničený hrad Rokytno; stával pravděpodobně v místech fary a později byl přestavěn na tvrz. Jádrem kostela byl dosud zachovaný centrální útvar se třemi apsidami, na který na západní straně navazoval hranolový objekt ( loď ) s tribunou, přístupnou z kostela schodištěm v síle zdi a zřejmě i lávkou z dvorce. Asi v polovině 16. století byl západní objekt zbořen a nahrazen novou obdélnou lodí se vstupem na jižní straně, krytým předsíní. V letech 1986-7 byl upraven interiér a položena nová dlažba. Z hranolu se třemi apsidami, který dnes tvoří presbytář kostela, se zvedá osmiboký věžový útvar, zakončený jehlanem. Fasáda je z režného zdiva, bez omítky, na apsidách se dochovaly lizény, u východní apsidy navazující na obloučkový vlys. Pouze tady se zachovala původní okna. Centrální část dnešního presbytáře má původní románskou křížovou klenbu z lomového kamene, v apsidách jsou konchy, na vnitřních stěnách fragmenty gotických maleb. Obětní stůl, svatostánek a doplňky z pískovce a litého skla vznikly při úpravách kostela v letech 1986-7.