Židovský hřbitov se nachází přibližně východním směrem asi 1,5 km od centra obce Radnice na okraji lesa. Vede kolem něj turisticky značená cesta z Radnice na Plískov. Založen byl údajně v 16. století, v roce 1839 byla jeho rozloha 2.093 m2. V první polovině 19. století byl rozšířen a upraven. Stará ohradní zeď z lomového kamene byla navýšena o cihlovou nástavbu, postavena nová zeď se dvěma bránami a v severozápadní části hřbitovní domek. Pohřbívalo se zde až do nacistické okupace. Na dnešní ploše 3.872 m2 je dochováno asi 100 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší náhrobek je datován do roku 1734. Hřbitov svojí velkou plochou a malým počtem dochovaných náhrobků působí prázdným dojmem, část náhrobků je povalena. Hřbitovní domek se nedochoval a i ohradní zeď není v úplně dobrém stavu, místy je rozvalená. Volně přístupný. (2010)

Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.

Malá zajímavá rozhledna se nachází necelý kilometr jižně od obce Ocmanice. Nevede k ní značená cesta, nachází se u malé asfaltové silničky spojující obci se silnicí Třebíč – Náměšť nad Oslavou. Rozhledna byla zpřístupněna v červnu 2004. Postavena na městském vodojemu ve výšce 427,5 m.n.m. Je kovové konstrukce, doplněné menším dřevěným opláštěním. Její celková výška je pouhých 15,2 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6,2 m nad zemí kam vede 50 schodů. Jelikož okolní okrajina je víceméně rovinatá a okolí nezalesněné, poskytuje i při své malé výšce dobrý kruhový rozhled do okolí, zejména pak na Náměšť nad Oslavou a jeho zámek. Přístup na rozhlednu je volný. Celkové náklady na stavbu dosáhly 420.000 Kč.

V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.