Schwarzenberská hrobka v Třeboni, okres Jindřichův Hradec.

Praha slaví první prosincový víkend 20 let na seznamu UNESCO. Více informací hledejte zde! Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celé střední Evropě. Její architektura dosud zobrazuje 1100 let vývoje města. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou. Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupila pražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický koncept Nového Města pražského. Historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů bylo roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je plné pozlacených věží a kopulí kostelů a chrámů, a snad i proto se mu říká „Matička Praha“ nebo „Stověžatá Praha“. Historické jádro zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti. Praha - učebnice architektury Procházka centrem Prahy je zároveň procházkou po historii všech stavebních slohů. Panoramatu Prahy dominuje Pražský hrad, po celá staletí sídelní místo českých panovníků, s gotickou katedrálou sv. Víta. Pražský hrad je nejkrásnějším hradním komplexem v České republice, při jeho prohlídce je k vidění Královský palác s Vladislavským sálem, nachází se zde i románská bazilika sv. Jiří z roku 921, Císařská konírna, Daliborka nebo romantická Zlatá ulička, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letohrádek královny Anny a Starý královský palác. Světoznámým je rovněž Karlův most, který je nejstarším mostem v Praze, jehož 16 oblouků se klene přes páteř města řeku Vltavu. V podhradí je malebná Malá strana, s křivolakými uličkami, zákoutími, kostely a paláci. V současnosti je sídlem mnoha vládních institucí (senát, poslanecká sněmovna, ministerstva). Karlův most ukončují na obou březích Vltavy věže – na východě je to Staroměstská mostecká věž a na západě Malostranská mostecká věž. Po celém Karlově mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší – např. socha Bruncvíka, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily s malým Václavem nebo sv. Vojtěcha. Tvůrci soch jsou světoznámí barokní sochaři, jako Matyáš Braun, Josef Max nebo Matěj Václav Jäckel. Nedaleko Karlova mostu se nachází Staré město v jehož středu je Staroměstské náměstí, jehož dominantou je Staroměstská radnice s orlojem, kde se každou celou hodinu objevuje postupně ve dvou okénkách 12 apoštolů. Židovská tradice, která je tak niterně propojena s Prahou je k vidění v Židovském městě, jehož vznik se datuje do 13. století a odráží historii pražských Židů. V Židovském městě naleznete mj. 8 synagog, židovské muzeum a dva židovské hřbitovy. Na Vyšehradě, původním sídle panovníka, je k vidění románskou rotunda sv. Martina z 2. pol. 11. století nebo slavný hřbitov Slavín, vedle kterého je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven podle stejnojmenného římského kostela. Praha je také městem zeleně. Například na svazích pod Pražským hradem je dodnes patrná snaha barokního stavitelství velkoryse spojovat budování paláců se zřizováním zahrad plných pavilonů, besídek a altánů. Vedle toho se v hlavním městě nachází mnoho parků a zahrad: v samotném centru Prahy jsou to například Petřínské sady mezi Malou Stranou a Strahovem, Františkánská zahrada u chrámu Panny Marie Sněžné, Rigerovy či Havlíčkovy sady na Vinohradech. Hlavní město České republiky, ležící na řece Vltavě, má právem pověst jednoho z nejkrásnějších evropských měst a možná i na světě vůbec.

Schody jsou součástí pěšiny vedoucí podél Hladové zdi a spojují vyhlídkovou trasu mezi Kinského zahradou a Nebozízkem s Květnicí a Růžovým sadem.

Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.