Pomník byl postaven roku 1935 na počest člověku, který se zasloužil o to, že 12. září 1901 byla Libeň připojena k Praze. Pomník byl realizován spoluprací sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Jana Bloudka.Jan Podlipný se narodil 24. srpna 1848 ve Hněvčevsi u Hořic. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a maturitní zkoušku složil roku 1868 na akademickém gymnáziu v Praze. Po studiu na Karlově Univerzitě se stal obhájcem ve věcech trestních a úspěšně zastupoval redaktory Národních Listů v politických procesech. Roku 1880 se stal advokátem. V roce 1875 se oženil se slečnou Annou Nebeskou a téhož roku si založil vlastní advokátní praxi.Roku 1889 se stal prvním starostou "České obce sokolské". Podporoval státoprávní a jazykové programy a s vlasteneckým zápalem pracoval na postavení Husova pomníku v Praze, nejprve jako pokladník, později jako starosta spolku.Byl stoupencem mladočechů a v roce 1891 byl za tuto stranu poprvé zvolen do městské rady. O šest let později se stal primátorem hlavního města Prahy. Tehdy pronesl řeč, ve které zdůraznil nutnost přičlenění okolních měst a obcí k Praze. Zasloužil se také o české označení ulic.Otázku Velké Prahy vždy viděl v popředí a zasazoval se o její uskutečňování. Jeho zásluhou byla k Praze připojena Libeň jako její osmá část.Celý svůj život prožil ve službách vlasti a národa. Ve svých šedesáti letech obdržel (1908) zlatou medaili královského hlavního města Prahy. Byl čestným měšťanem Libně, Čáslavi, Vršovic, Vysočan, Plzně, Rydvovic, Litovce a Mariánských Hor, byl rytířem Čestné legie a držitelem mnoha zahraničních vyznamenání.JUDr. Podlipný byl uznávanou osobností a dodnes právem patří mezi známé české vlastence.

Římskokatolický kostel sv. Kateřiny panny a mučednice se nachází v ostravském městském obvodě Hrabová. Původní dřevěný kostel sv. Kateřiny pocházel pravděpodobně již z poloviny 14. století, avšak první písemnou zmínku o něm máme až k roku 1564. Patřil mezi nejstarší církevní stavby Ostravy. V letech 1527–1617 spravovali farnost čeští bratři s vlastní školou a po jejich vyhnání sem byl roku 1633 dosazen katolický kněz. V 17. století došlo k významné opravě kostela, při které byl roku 1660 do věže zavěšen nový zvon Maria. Za II. světové války utrpěla věž průstřelem dělostřeleckého granátu a zároveň byla poškozena střecha. Škody však byly rychle opraveny. Poslední náročná úprava proběhla v roce 2000, během které byla vyměněna střešní krytina a několik nosných prvků. Bohužel na jaře roku 2002 celý kostel vyhořel, zbyla jen část sakristie a severovýchodní stěna kněžiště. Z lodi a věže zůstaly jen ohořelé trámy, zničen byl i barokní zvon Maria. O rok později byla zahájena obnova kostela s použitím fragmentů z původní stavby i starých tesařských postupů. Kopie kostela s moderním mobiliářem byla dokončena na podzim roku 2004 a zároveň slavnostně vysvěcena. A.Š.

Stálá expozice:Hamousův statek čp. 22, zv. rychta - stavení se stále zařizuje a exponáty se doplňují - sbírka z okresu Rakovník, Kladno a Beroun.

Zřícenina hradu Valdek se nachází na okraji vojenského újezdu Brdy. Od hradu ke zřícenině Na ochranu svého rozsáhlého panství postavil staropanský rod Buziců v brdských lesích počátkem 2. poloviny 13. století hrad Valdek. Roku 1263 se po něm psal Oldřich Zajíc purkrabí Pražského hradu, zakladatel prvního augustiniánského kláštera v Čechách, pojmenovaného později Svatá Dobrotivá. Hrad Valdek jím byl vystavěn podle německého vzoru s okrouhlou masivní věží volně stojící za hradební zdí. Po Oldřichově smrti roku 1271 získali jeho synové Oldřich ml. Žebrák a Zdislav hrad Valdek. Významnou postavou rodu byl Oldřichův vnuk Vilém, nejvyšší maršálek a královský podkomoří, ochránce královny Elišky Přemyslovny, nazývaný též „Zajíc srdce udatného“. Z jeho šesti synů zdědil Valdek Oldřich, jenž roku 1344 hrad a panství prodal Běškovcům z Běškovic. Po nich se zde v průběhu 15. století vystřídalo několik vladyckých rodů. V 16. století vlastnil Valdek rod Pešíků z Komárova, který však neměl dostatečné prostředky na údržbu hradu. Václav Pešík jenž zdědil hrad roku 1586 si postavil novou tvrz a z rozpadajícího se hradu se odstěhoval. Navíc mu byl Valdek za účast ve stavovském povstání zabaven. Hradní dispozice Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradním jádrem se rozkládalo poměrně velké předhradí. Dnešní jádro prošlo velkým vývojem. V první části to byl plochostropý patrový sálový palác. Přízemí bylo dodatečně rozděleno na tři místnosti. V nádvorní stěně v prvém patře probíhala chodbička v síle zdiva na obou koncích zakončena arkýřovými prevéty. Dále byl v prvním patře umístěn mohutný krb. Před palácem stojí bergriftová věž o průměru 10 metrů. Pod věží se nacházelo první nádvoří s hospodářskými budovami, do kterého se vstupovalo branou v hradbě z předhradí po mostě přes hluboký příkop. Dnešní stav Do dnešní doby se nejvíce zachovala bergriftová věž, velké zbytky paláce a hradeb. Přestože se hradní zřícenina nachází ve vojenském újezdu je sem v současné době o víkendech a svátcích přístup volný. V okolínaleznete ubytování například v obci Hořovice.