Důvodem proč navštívit Rožnov pod Radhoštěm je, kromě přírodních krás Beskyd, především jeho skanzen. Jmenuje se Valašské muzeum v přírodě a je největším a nejnavštěvovanějším skanzenem v České republice. Muzeum v Rožnově pod Radhoštěm v roce 1925 založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Během celoročního provozu zde na návštěvníky čeká bohatý program a řada akcí, které jsou inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. Skanzen se skládá ze čtyř areálů. Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina a Pustevny. Dřevěné městečko je nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěna kopie kostela z Větřkovic a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Později byla dostavěna zvonice a další hospodářské stavby se studnami. Během roku se konají v Dřevěném městečku lidové slavnosti ukazující obyčeje zdejších obyvatel a také původní řemesla. Velmi oblíbené jsou Rožnovské slavnosti a jarmarky. Druhým a největším areálem je Valašská dědina. Je v ní soustředěno více než 70 staveb. Jsou zde hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn a kovárna, které jsou postaveny v krajině a připomínají tak typické valašské vesnice na úbočích Beskyd. Interiéry obytných domů ukazují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. Celoročně se zde konají programy, demonstrující původní způsoby hospodaření a pěstování starých plodin i s jejich ukázkami. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. Otevřena byla v roce 1972. Třetím a zároveň nejmladším areálem otevřeným v roce 1982 je Mlýnská dolina, který je především přehlídkou funkčních technických staveb, jejichž mechanismus je poháněn vodou. K vidění zde jsou valcha, mlýn a pila. Jsou to věrné kopie objektů z Velkých Karlovic. Lisovna oleje je původní stavbou z 18. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu Vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku“. V rámci výstavy lze vidět dobové dopravní prostředky, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti a dopravě osob. Celoročně zde probíhají ukázky řemesel, v červnu se tu konají kovářská setkání a v srpnu rybářský den. K muzeu patří také dvě ubytovny Libušín a Maměnka na Pustevnách, které byly postaveny podle lidovou architekturou inspirovaného návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Ty muzeum spravuje od roku 1995.

České Švýcarsko, krásný kout naší země, kde můžeme vidět mnoho rozličných skalních útvarů, vyhlídek, skalních soutěsek a také kus naší historie v podobě hradních zřícenin. Jednou z nich je hrad Krásný Buk, jehož sporé zbytky můžeme navštívit na nevýrazném zalesněném návrší nad severním okrajem údolí říčky Křinice. Historie hradu O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve 2. pol. 13. stol. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů, kteří kraj po r. 1263 nejspíše ovládali. Nejstarší dochovanou listinou, ve které je zmínka o Krásném Buku, je ta z roku 1319. Je z ní patrné, že další z majitelů panství, Jindřich z Lipé, vyměnil své severočeské statky s Janem Lucemburským za majetek na Moravě, kam odcházel za svou milenkou, královskou vdovou Eliškou Rejčkou. Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartemberků, jejichž oblíbenou kratochvílí byly loupežné nájezdy do Lužice. To se nakonec stalo Krásnému Buku osudné. Lužičané totiž roku 1337 dobyli sousední Tolštejn, a když nájezdy neustávaly, uspořádali odvetnou výpravu i proti Krásnému Buku, který 15. října 1339 dobyli a zničili. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven.   Dispozice hradu Hrad stál sice na malém žulovém vršku, ten byl ovšem důmyslně strategicky zvolen. Ze severu byl chráněn čtyřmi valy s příkopy. Jejich větší část byla ale později rozorána, pouze na severním okraji lesa je dodnes patrný krátký zbytek předposledního příkopu. Za ním bylo předhradí, sahající až k poslednímu příkopu, který jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší ze všech stran. Široký a hluboký příkop byl vyhlouben ve svahu hradní kupy tak, aby na jeho vnějším okraji zůstal ještě mohutný val. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Na vrcholku se dochovaly jen zbytky hlavní válcové věže, vedle níž zřejmě stál dřevěný hradní palác. Při vykopávkách v r. 1850 byly na hradě vedle keramických střepů údajně nalezeny i podkovy, hroty šípů a husitský palcát. Na poli nedaleko zříceniny byla také nalezena úplně zvětralá a do dvou částí rozpadlá římská mince císaře Hadriána (117-138 n. l.). Tipy na výlet V Krásné Lípě můžete navštívit Muzeum Českého Švýcarska. Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kyjovský hrádek nebo rozhlednu Vlčí hora. Zavítat můžete také na zříceninu hradu Chřibský hrádek. V Rumburku najdete barokní loretu nebo rozhlednu Dymník. Ubytovat se můžete v Krásné Lípě.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce stojí v rohu Masarykova náměstí. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1683-1689, autorem Jacopo Brascher. Kostel je jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Strop je sklenut valeně s výsečemi. Ten pak zdobí nádherná freska od Karla Töppera z roku 1717. Představuje nebeskou sféru, oslavení zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a další jezuitské světce. Iluzivní oltář je dílem tří autorů: Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Dále zde najdeme barokní vyřezávanou kazatelnu z roku 1771 a dvě gotické plastiky: Pieta z konce 14. století a Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného Krista z poloviny 14. století. Kostel je součástí velkého jezuitského komplexu, budovaného na počátku 18. století, jemuž padlo za oběť 23 měšťanských domů, většinou konfiskáty nekatolíků. Ze severu ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej vystavěná v letech 1699-1713 a z východu komplex jezuitského gymnázia budovaného v letech 1720-1727. Dnes se tu kromě mší konají také koncerty. Ze zadní části komplexu je pak vstup do jihlavského podzemí.