Kameničky - kostel Nejsvětější Trojice, okres Chrudim.

Oblastní muzeum v Litoměřicích sídlí v budově renesančně přestavěné Staré radnice. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, ale i výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův Památník – tzv. Máchova světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce“. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří. Stálá expozice I. patro - Geologický vývoj regionu, archeologie, doba románská, gotická, historický vývoj do r. 1700 II. patro - Doba barokní, řemesla, zemědělství, rybářství, historie do r. 1945

Základy kostela Fláje, text v přípravě

Podle archeologických nálezů v této lokalitě bylo velmi staré osídlení. První zmínky však pocházejí až z roku 1363, kdy osadu vlastnila rodina Rotlevů ze Starého Města. Název Libně zřejmě pochází ze slova Líben, to znamená milý. Karel IV. založil v okolí řadu vinic, které Libeň obklopovaly. Ve středu osady byla Libeňská tvrz, která byla v roce 1595 přestavěna na zámeček. V roce 1608 zde byl uzavřen tzv. libeňský mír, na jehož základě císař Rudolf II. přenechal svému bratru Matyáši vládu v Rakousku, v Uhrách a na Moravě. V roce 1662 byla Libeň prodána Starému Městu. Libeňský zámeček se od té doby stal letním sídlem staroměstského primátora. Od konce 16. století se zde usídlovali také Židé. V 19. století Libeň zaznamenala rozvoj průmyslu. Byla zde slévárna, strojírny, jirchárny, vyráběly se zde svíčky a mýdla. Rozvoji Libně napomohla železnice, která tudy vedla od roku 1871 a vybudování přístavu. V roce 1898 byla povýšena na město a v roce 1901 připojena k Praze. V současnosti je Libeň rušnou částí města a velice důležitou dopravní křižovatkou.