Historie hradu Počátky hradu sahají před rok 1375, kdy hrádek prodal Hanuš z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna hrad velkoryse přestavěl. V bouřlivých dobách hustiských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde roku 1431 zemřel. Helfenburk pak přechází do šlechtických rukou rodu Smiřických. Roku 1467 byl hrad dobyt. Hrad střídal majitele a obydlen byl ještě po celé 16. století. Po roce 1591 zpustl. Podoba hradu Původní skalní hrad využívající skalního útvaru nebyl nijak výstavný a dominantním materiálem bylo dřevo. Vodním zdrojem byla studna mezi skalními bloky opatřená rumpálem. V další fázi dostal zděný palác a několik dalších lehčí konstrukcí. V nádvoří byla vyhloubena nová studna opatřená mohutným šlapacím kolem. V této době také vznikla kaple na skalní věži. Za Jana z Jenštejna byla přestavěn obytný palác a úprav se dočkaly i další dispozice. Zásadní přestavbou byla ale výstavba nového hradebního okruhu, kdy hrad získal dvojnásobnou plochu. Byla vybudována nová hradební zeď s ochozem a cimbuřím, v čele pak s obytnou čtverhrannou věží s poledním patrem vysazeným na okružní římse. Druhé patro věže obsahovalo sál vybavený prevétem. V novém ohrazení byly vybudovány dvě brány s kolébkovým padacím mostem. Jedna pak byla s brankou pro pěší. Hrad dnes Do dnešní doby se nejvíce zachoval právě naposledy vybudovaný mohutný hradební pás se čtverhrannou veží i když necitlivě restaurovanou. Do hradu se i dnes vchází branou vedle níž je branka pro pěší. Dále se pak v hradním areálu zachovaly zbytky paláce, konírny s cisternou a zmíněná kaple ve skalním pylonu. Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezóně. Tipy na výlet Na výlet můžete jít na hrad Úštěk, zříceninu hradu Ronov, zříceninu hradu Hřídelík, podívat se na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích najdeme expozici lidového bydlení.  Ubytování si můžete vybrat třeba v Úštěku.

Jižně od obce se nachází bývalý kamenolom, který je v současné době zatopený. Zatopení proběhlo v roce 1980 po ukončení těžebních prací. Většina zařízení sloužící k těžbě byla odstraněna, některé zbytky se nacházejí na západní straně lomu. Okolí mezitím zarostlo lesem a křovinami. Hloubka vody se většinou pohybuje okolo 13 metrů, nejhlubší místo má okolo 22 m a dno je většinou kamenité. Jeho délka je 400 m a šířka 150 m. Lom dnes slouží hlavně pro rekreační koupání a potápění je možné pouze se souhlasem potápěčského spolku.

V obci Malšín se nachází kostel Srdce Ježíšova vystavěný v 15. či 16. století na místě raně gotického kostelíka sv. Magdalény, jenž tvoří sakristii dnešního kostela. Roku 1593 byl renesančně přestavěn, roku 1677 barokně a v druhé polovině 19. století prošel úpravou na dnešní pseudogotický vzhled. Zhruba 400 m jižně od obce se nachází menší skalnatý vršek s kaplí Panny Marie vystavěné v roce 1856. Od kaple je dobrý půlkruhový výhled jižním směrem.

Původně zřejmě provizorní dřevěné opevnění bylo v letech 1343-1364 nahrazena dodnes zčásti dochovaným kamenným opevněním z červeného permokarbonského pískovce, například z lomu při Tismicích. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a po roce 1656 opraveno. Se vzrůstající zástavbou pak bylo postupně ubouráváno. Do města se vstupovalo třemi branami a jednou fortnou. Do dnešní doby se dochovaly pásy opevnění na západní, jižní a východní straně i s několika baštami. Nejlépe dochované je jihovýchodní cíp při Šafaříkově ulice. Kromě toho se dochovala část Kouřimské brány.