Zhruba 500 m severně od obce Pocinovice začíná za železniční tratí křížová cesta vedoucí na vrch, kde stojí nejmalebnější poutní místo dolního Chodska, kaple Panny Marie Bolestné. Podle legendy se nedaleko dnešního místa pásli koně, když stará slepá kobylka zabloudila sem do lesa ke studánce. Šlápla přední nohou do pramene a voda, která vystříkla kobyle do očí, jí vrátila zrak. Svědky této příhody byli pastevci, kteří spěchali koni na pomoc. Zvěst o této příhodě se rychle rozlétla po kraji a ke studánce začaly proudit davy poutníků, aby zde nalezly ztracené zdraví. V 17. století zde vyrostla malá dřevěná kaplička, která v roce 1906 vyhořela. Na jejím místě pak byla postavena nová zděná kaplička obdélníkového půdorysu. Samotná kaple Panny Marie Bolestné byla vysvěcena 13.10.1873 za velkého zájmu věřících. Stavba osmiúhelníkového půdorysu je zaklenuta vznosnou kupolí. Nad vstupem do interiéru je malý zaklenutý chór.

Zříceniny tvrze Pasovary a zaniklá ves stejného jména se nacházejí 10 km jihozápadně od Českého Krumlova. Nejbližší železniční zastávkou je Mezipotočí, odkud dále na Pasovary vede přibližně 5 km dlouhá turistická značka. Zříceniny tvrze jsou na vlastní nebezpečí přístupné. Historie tvrze Vladykové na Pasovarech sídlili již na přelomu 13. a 14. století, kdy zde ve vsi stávalo starší sídlo. Konkrétně se nám v písemných pramenech připomínají bratři Čeněk z Cipína, Radosta a Domin. Jejich potomci na Pasovarech seděli až do počátku 15. století. Ve druhé polovině 14. století si majitelé vystavěli nové sídlo, jehož zříceniny zde můžeme dnes obdivovat. Počátkem 15. století se Pasovar ujal rod Višnů z Větřní, z nichž poslední, Jan Višně, ztratil majetek konfiskací jako trest za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620. Jako konfiskát pak Pasovary získalo město Český Krumlov. Podoba tvrzi Tvrz z druhé poloviny 14. století tvořila čtvercová třípatrová věž, obklopená hradbou osmiúhelného půdorysu. Do věže se vstupovalo hrotitým portálem ve 2. patře. Později k věži uvnitř hradby přibyl obdélný palác v jihovýchodním nároží. Višňové z Větřní tvrz rozšířili. Na místě bývalého příkopu  při severní straně hradby postavili velký obytný objekt. Původní palác byl rozšířen úzkým křídlem při jeho severní zdi. Za držby Pasovar Českým Krumlovem byla tvrz několikrát účelově rozšiřována, vznikaly nové budovy bez celkového propojení, zastavěna byla polovina nádvoří a stavěny byly též nové budovy za hradbami. Po požáru roku 1907 je tvrz ve zříceninách, které jsou ještě dosti výrazné, někde stojí ještě zdi v původní výši, věž gotické tvrze je taky velmi zachovalá. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí město Český Krumlov a krumlovský zámek. Nedaleko odsud je i vodní nádrž Lipno, která nabízí široké možnosti pro rekreaci. V Hořicích na Šumavě najdete Muzeum radiopřijímačů. Ubytovat se můžete v Českém Krumlově. M.K.

Kostel sv. Klimenta v Levém Hradci, okres Praha-západ.

Podorlický skanzen Krňovice vzniká od roku 2002 v těsném sousedství Přírodního parku Orlice. V areálu postupně rostou zajímavé stavby z našeho regionu. K vidění jsou domy venkovského i městského typu z Královéhradecka a podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce nedochovaných staveb (dle původní dokumentace, historického zaměření či fotodokumentace apod.). Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství - dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů, ale bylo i základním stavebním materiálem pro konstrukci stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla po staletí typickým regionálním stavebním materiálem pro zdění. Je v okolí hojně rozšířená – opukové stavby, ploty a zídky lze vidět v okolí dodnes. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být funkční žentour, stabilní benzínové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů. V areálu Podorlického skanzenu jsou kolem vznikajících staveb vysazovány sady a zahrady z původních odrůd ovocných dřevin - zejm. jabloní, hrušní, švestek a dalších druhů také a navazující drobná architektura - např. sušárna ovoce. Zřizovatelem skanzenu je soukromá firma a Český svaz ochránců přírody. Stavby ve skanzenu Zájezdní hostinec „Na Špici“ z Hradce Králové. Replika zájezdního hostince, který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí. Budova byla zhotovena podle dobových fotografií a mírně zmenšena a přizpůsobena potřebám skanzenu. Je zde umístěn vstup do skanzenu s pokladnou, výstavní prostory a své sídlo zde má také ekocentrum ZO ČSOP Orlice.   Kočárovna je příslušenstvím zájezdního hostince „Na Špici“. Dříve se zde „garážovaly“ kočáry a povozy a svému původnímu účelu slouží tato stavba víceméně i v současné době ve skanzenu. Je zde umístěna expozice dopravních prostředků a zemědělských strojů.    Roubená škola ze Všestar je zatím největší stavbou, která byla do skanzenu přenesena z původního umístění. Budova byla vystavěna cca v polovině 18. století a jako škola fungovala v letech 1767-1770. Předtím i později sloužila jako obytný dům. Do skanzenu byla přesunuta v roce 2006 a znovu postavena v letech 2008-2009.   Špýchary ze Semechnic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova jsou prvními přenesenými stavbami (přesunuty v letech 2003 a 2007), které našly ve skanzenu své nové místo. V obou z nich jsou umístěny expozice a oba se stanou v budoucnu součástí menší zemědělské usedlosti.   Sušárna ovoce je přesnou a zcela funkční rekonstrukcí původní sušárny ze Semechnic u Opočna.    Areál „Polabského statku“ slouží jako provozní zázemí skanzenu. Předlohou vlastní budovy „statku“, která je novostavbou, je typický patrový statek polabského typu (jedním z posledních dochovaných je Šrámkův statek v Hradci Králové - Pileticích).  Součástí areálu jsou také dvě stodoly - z Klášterce nad Orlicí a Ledců.    Dalšími důležitými stavbami, které jsou v současné době připravovány je kovárna a vodní mlýn z Bělče nad Orlicí.  Na tyto objekty již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. K jejich realizaci tak schází jediné – najít zdroj finančních prostředků pro realizaci