Přírodní památka Magnetovec-skalní hřib se nachází na zelené turistické značce přibližně 6 km od obce Velké Březno (nádraží ČD). Ze zelené značky je pak nutno přímo k památce odbočit na okružní značenou cestu.Bazanitový skalní hřib je vysoký cca 6-8 m. Je pozůstatkem lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy. Spodní výlev je pórovitější a zvětralejší. Na tenké noze spočívá mohutný klobouk budovaný kompaktnější horninou, která více odolává zvětrávání. Cenná lokalita je od roku 1992 chráněnou přírodní památkou.  

Obec Provodov dostala svoje jméno po obyvatelích, kteří zde pod hradem Světlov žili. Ti provázeli pocestné a obchodníky přes pusté hory plné dravé zvěře a také loupežníků. Kousek jižně od obce se nachází místo nazvané Malenisko s poutním kostelem Panny Marie Sněžné. Vznik tohoto poutního místa se váže do počátku 18. století, kdy Valašsko prožívalo krušné časy, plné nájezdů uherských povstalců. V té době v provodovském mlýně žil mlynář Pavel Vlaštovica. Jeho žena si často stěžovala na bolesti hlavy a očí, ztrácela totiž zrak. Denně se modlila k Panně Marii za zdraví a lepší časy. V roce 1711 před svátkem Nanebevstoupení Páně měla sen, ve kterém byla vyzvána neznámým stařečkem aby ho následovala. Ten ji zavedl na místo, kde zabodnul hůl a pravil, že zde je voda, která bude uzdravovat nemocné. Pak stařeček zmizel. Když šla druhý den žena na bohoslužbu do pozlovického kostela, u místa, kde byla se stařečkem opravdu našla hůl a u ní prýštící pramének vody. Vodou si omyla oči a cítila, že lépe vidí. Spěchala pak do kostela, ale o svém zážitku nikomu nepověděla. Za několik měsíců měla opět sen se stařečkem, který ji vyčinil, že o vodě jiným neřekla. A tak od roku 1712 začínají sem přicházet lidí a každým rokem přibývalo zázračných uzdravení. Poutníci se scházeli u obrazu Panny Marie, kterým se darovala za své uzdravení Dorota Jahodníková z Pašovic. Tento obraz je dodnes zachován na hlavním oltáři v kostele. Historie kostela sahá do 20. let 18. století. Tehdy vážně onemocněl majitel luhačovického panství, hrabě Wolfgang Serenyi. Pozlovický farář mu dal vzkaz od mlynářky z Provodova, že se uzdraví, ale aby u pramene nechal vybudovat kapličku. Hrabě slíbil a slib dodržel. Po uzdravení nechal vystavět nejprve dřevěnou kapli a později zděnou s oltářem. Svatyně byla posvěcena 5.8.1735 a od té doby se stala středem mnoha poutí. Lidí přibývalo a stavba již nestačila, v roce 1750 musela být kaplička rozšířena na dnes zde stojící malý barokní poutní kostel. Kousek od kostela vede vzhůru po cestě do svahu křížová cesta. Zaparkovat lze krátkodobě přímo pod kostelem. Jinak sem vede turisticky značená cesta z Provodova a Luhačovic.

Již neexistující kaple byla součástí Černínského paláce na Loretánském náměstí, vystavěného v letech 1668 – 1677. Byla umístěna v severovýchodním nároží paláce, její prostory zahrnovaly propojené přízemí s prvním patrem. Vcházelo se do ní  severním schodištěm. Oltář kaple byl umístěný v nice.

Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.