Nádraží Praha Řeporyje leží na železniční trati mezi Prahou Smíchovem a Berounem. Slouží pro osobní i nákladní dopravu.

Bývalý klášter augustiniánů poustevníků se nachází na okraji historického centra města. V současné době je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, přístupným celoročně v otevíracích hodinách. Iniciátorem založení kláštera se stal Maxmilián František hr. Morzin. Roku 1705 byl položen základní kámen ke stavbě konventu, který vznikl dle plánů Adama Auera. O osm let později se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě kostela sv. Augustina. První řeholníci přišli do Vrchlabí až roku 1714, a to 4 kněží a jeden bratr laik. Místní komunita přečkala rušení klášterů za vlády Josefa II. a působila zde až do roku 1950, kdy byla její činnost ukončena komunistickým režimem. Od té doby je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, které zde mělo pronajaté prostory již v roce 1941. Klášterní komplex tvoří jednolodní kostel sv. Augustina s nástropními freskami od Gottfrieda a Ignáce Tauchmannových a rodinnou hrobkou hrabat Morzinů. Na východní straně kostela se napojuje čtyřkřídlá jednopatrová budova konventu, jehož interiér byl v druhé polovině 20. století upraven pro potřeby muzea. A. Š.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 jihozápadně od obce Čelina při okraji lesa. Směrem k němu vede polní cesta vedoucí od silnice Cholín – Borotice. Z této cesty je třeba po odbočení ze silnice po cca 50 m se dát vpravo k okraji lesa. Pozor část cesty ke hřbitovu vede občas skrz ohrazenou plochu pro dobytek, při zvýšené opatrnosti to není problém. Hřbitov byl založen v 18. století. Na ploše 737 m2 je dochováno přibližně 30 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku 1803. Ohradní zeď je dnes již silně pobořena a též z márnice zbyly jen malé zbytky zdiva. Hřbitov je tak přístupný bez obtíží. V obci Čelina se též nacházela synagoga, dnes je však již přestavěná na obytný domek a po přestavbě již vnejší podobou nijak nepřipomíná svůj původní účel.

Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.