Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni vzniklo roku 1967. Důvodem vzniku byla lokální řemeslná tradice a Mezinárodní symposium keramiky. Muzeum našlo místo v rekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru a také ve vedlejších hradních baštách. Pro veřejnost se každoročně otevírá v letní sezoně jak expozice z výsledků zmíněných Intersymposií tak autorské či tématické výstavy představující různé podoby současné i staré keramiky a porcelánu. Stálá expozice Od tradice k novým formám – Mezinárodní sympozia keramiky Bechyně. Keramika a porcelán z Intersympozií od r. 1966 po současnost. Expozice ve 2 sálech s výstavní plochou přes 1180 m. Mezinárodní muzeum keramiky patří pod Alšovu jihočeskou galerii.  

Severně od obce Drnovice stojí na nevelkém vrchu ocelová rozhledna dokončená v roce 2011. Její výška je 26 m a ne vyhlídkovou plošinu se dostanete po 144 schodech. Daleký výhled se nabízí zéjmena jižním, východním a částečně severním směrem. Nejbližší výhled je na okolní Drahanskou vrchovinu, dále pak Pálavu, Chřiby a Hostýnské vrchy (za dobrých podmínek je vidět i kostel na Svatém Hostýně). Při dobrých podmínkách jsou vidět vrcholky Beskyd a velmi ojediněle prý také Alpy. Přístup na rozhlednu je volný, příjezd je sem zakázán. Nejbližší přijatelné parkování je v obci, pak dojít po hlavní komunikaci na její západní okraj a odtud vystoupat po značené cestě k rozhledně.

Polenské židovské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná zástavba má dvě části. Původní město ve tvaru trojuhelníku a dolní náměstí tzv. Rabínský plácek. Obě části byly propojeny průchodem v rabínském domě, nebo se dalo projít kolem synagogy. V severním vrcholu původního města stávala horní vstupní brána. Rabínský plácek byl taktéž uzavřen dolní branou, která stávala původně mezi vinopalnou a obytným domem. V minulosti postihlo židovské město několik požárů, při kterých shořela vždy většina domů. V prostoru dnešního ghetta je dochováno na 32 přestavěných většinou patrových domů. Jediný dochovaný historický dům „Bělohlávkův“ s rokokovou fasádou (čp. 538) se nachází na dolním náměstí. Blízko synagogy v domě čp. 530 se v minulosti nacházela židovská lázeň tzv. mikve.

Kdy přesně vznikl středověký vodovod s vodárenskou věží dnes není zatím známo, doložený je poprvé v 16. století. V nejvyšším patře se nacházel vodojem opatřený přítokovým, odtokovým a přepadovým potrubím, voda sem byla čerpána z potoka Pšovky. Provoz vodárenské věže byl ukončen v roce 1882 přesunutím do Pražské brány, která stojí o něco výše. Vodárenská věž je čtverhranná stavba, vysoká 20 m bez výraznějších architektonických prvků.