Skanzen Řepora, dříve nazývaný Tuležim, je skanzen středověké vsi. Můžeme jej navštívit v okrajové části Prahy v Řeporyjích. Jenom kousek od stanice metra Stodůlky. Historická skupiny Erbia, která je provozovatelem skanzenu, nám dává nahlédnout do soudobé rekonstrukce středověké vesnice s kostelíkem a hřbitovem, krytou tržnicí, krčmou, tvrzí a hospodářskými budovami. Dále je možné navštívit usedlost rychtáře, kováře, rolníka, hrnčíře, bylinkářky a domkáře. K vidění je také studna, pranýř, posvátný strom, pohanské kultovní místo a šibeniční vršek. Objekty jsou uspořádány kolem centrálního náměstí, které obehnáno vodním a palisádovým opevněním se třemi branami. Interiéry jsou doplněny replikami historických nástrojů a náčiní. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější obraz o životě a práci ve 14. století. Jeho unikátnost spočívá také v tom, že vzniklo za použití původních stavebních technologií a materiálů, jako je dřevo, hlína, kámen a sláma. Lidé ze sdružení Erbia čas od času městečko oživují svými kulturními akcemi. Pondělí je zavírací den.

Jádrem skanzenu jsou historické stavby zachované na původním místě - hrázděný Haslerův (památkově chráněný) dům z konce 18.st (příslušenstvím domu mladší stodola z režného zdiva) a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice života na vesnici, řemeslnické a zemědělské náčiní, dále ukázky tradičních zvyků a řemesel - vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnosti spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů. Pro zájemce je možno zpřístupnit i části dalších zajímavých objektů v obci - aktuálně objekty sloužící k bydlení a to vesnická usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17.století - dle dendrochronologie krovu 1656/57, polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18.stol. Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Skanzen je přístupný duben až říjen, Pá – Ne, 9.00 – 16.00, prohlídku raději zajistit předem emailem, popř. na telefonu 737056464, 723464461.

Historie Vinořského zámku. Dávná historie obce Vinoř sahá až do roku 1088. Název dostala zřejmě od osobního jména Vinor, v historických análech se vyskytuje i jako Vinař nebo Weynor. Ve 14. století vlastnili statek pražští měšťané. V zápise ze 14. století se objevuje i trvz, která byla opuštěna v polovině 17. století. V roce 1650 koupil Vinoř Heřman Černín z Chudenic tomuto rodu pak patřilo panství až do roku 1918. Heřman Černín ale umřel sám bezdětný necelý rok po zakoupení Vinoře. Tu zdědil vnuk jeho bratra Jan Černín. Ve 2. pol. 18. století založil hrabě Wolfgang Maria novou černínskou větev vinořských na panství, které vzniklo spojením původně samostatných statků ( Vinoř, Cvrčovice, Radenice, Satalice, Kbely, Miškovice ). Ještě předtím ale František Josef Černín, zřejmě na místě původní tvrze postavil v letech 1719-24 bohatě členěný barokní zámek. Díle pověřil význačného architekta F.M.Kaňku. Vznikla jednopatrová stavba čtvercového půdorysu. V přízemí vedou tři vysoké obloukové vstupy do sally terreny, v patře je střední dvorana osvětlená polygonálním věžovitým světlíkem s mansardami, v interiéru je bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého. Do dnešní podoby byl zámek upraven v letech 1919-20. Po svém dokončení byl zámek bohatě zařízen – majitelé sem přivezli obrazy z pražského Černínského paláce na Hradčanech, něco přidali i z rodinných zásob. Současnost Vinořského zámku. V posledních letech obývala zámek Česká armáda. Pro veřejnost je Vinořský zámek uzavřený.

Dnes novorenesanční zámek Tovačov býval dříve gotickým vodním hradem. Tovačov je město v okrese Přerov v Olomoucké kraji. Historie zámku První písemná zmínka o hradu je z počátku 14. století, kdy zdejší panství vlastnil král Jan Lucemburský, a protože potřeboval peníze, zastavil ho Jindřichovi z Lipé. Ovšem ještě před hradem zde stála vodní tvrz postavená zřejmě na počátku 12. století. Po Jindřichu z Lipé ho získal rod Cimburků. Majetkem tohoto rodu zůstal hrad až do roku 1502 a zapsal se do podoby Tovačovského zámku velmi výrazně. Nejdříve na konci 14. století Ctibor Tovačovský provedl rozsáhlou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky a za něho byla postavena také více než 90 metrů vysoká věž, která je dominantou zámku. Přestavba hradu na renesanční zámek Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek, kterou dokončili už Pernštejnové. Za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy, které ukončila třicetiletá válka a nutnost bránit se proti útoku Švédů. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na pohodlné šlechtické sídlo. Na konci 19. století mu dali konečnou podobu Gutmannové, za jejichž držení přibylo novorenesanční křídlo. Dnes je zámek v majetku státu. Dispozice zámku Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora, který lemují budovy, lišící se od sebe vzhledem i výškou, podle toho, ve které době vznikly. Okna s mramorovým ostěním jsou příkladem raně renesanční italské architektury. Východní křídlo postavili v pozdních renesančních formách Pernštejnové. V baroku byla vystavěna ve 2. patře severního traktu osmiboká kaple se segmentovou kupolí. Interiéry mají jednak renesanční a jednak barokní výpravu. Pozoruhodný je Rytířský sál. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Lze vystoupat na věž, ze které je nádherná vyhlídka. V zámeckém parku je barokní kašna z 18. století. Tipy na výlet V Tovačově najdete také Muzeum židovské komunity. V nedaleké Kroměříži najdete Arcibiskupský zámek a zahrady, které patří na Seznam UNESCO. Dále je zde k vidění kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupská mincovna, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také renesanční zámek Chropyně, rozhlednu Vitčice nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete v Tovačově nebo v Kroměříži.