Královská zahrada je jednou z nejkrásnějších pražských zahrad. Rozprostírá se na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem.Královskou zahradu založil Ferdinand I. na místě královských vinic. Ve druhé polovině 16. století byla postavena dřevěná míčovna, lví dvůr a oranžérie. Za Maxmiliána II. v roce 1567 byla vybudována Malá Míčovna s domem míčovníka, v letech 1567 – 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Za Rudolfa II. byl vybudován Lví dvůr a Fíkovník. Po roce 1670 byla zahrada upravena do ranně barokního stylu. Byla sem umístěna fontána se sochou Herkula. V roce 1757 byla zdevastována Prusy. Obnovena byla až u příležitosti korunovace Leopolda II. v letech 1771 – 1782. V letech 1805 – 1820 byla přeměněna na anglický park. Na stavbě, úpravách a výzdobě Královské zahrady se podílela řada významných architektů a umělců.

Na několika místech Ostravy se nacházejí tzv. bludné balvany, které sem byly dopraveny činností ledovce při kontinentálním zalednění zasahujícím sem až ze Skandinávie během středního pleistocénu. Z tohoto důvodu jsou tak často tyto balvany z exotických hornin, na našem území prakticky nevyskytujících se. Kunčický bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem. Byl nalezen v roce 1954 při hloubení základů pro slévárnu Nové huti a vyzdvyžen z hloubky 6,8 m. Jeho rozměry jsou 320 x 250 x 155 cm a objem cca 6,5 m3. Je z horniny žulového charakteru a popisován jako hrubozrnný porfyrický granit. Pochází pravděpodobně ze středního Švedská či jižního Finska. Je umístěn na podstavci při tramvajové smyčce u jižní brány Nové huti.

Nedaleko Slavkova u Brna stojí ve svahu bezjmenného kopce malá kaple Panny Marie Sedmibolestné. Nacházel se zde vývěr vody údajně léčivé vody, nad ním pak se nacházela již od nepaměti kaplička se sochou Panny Marie. Časem však byl zbořena a kousek pod pramenem byla v letech 1867-1877 vystavěna současná klasicistní stavba kaple obdélného půdorysu s menší věží. Během roku se sem koná několik poutí, pravidelné bohoslužby se konají od května do října.

Renesanční vodní zámek Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, ve stejnojmenném městě s přibližně 6700 obyvateli, okres Strakonice. V Blatné vzniká soutokem několika potoků řeka Lomnice. První písemná zmínka o městě je již z roku 1235, roku 1601 byla Blatná povýšená na město císařem Rudolfem II. Mezi místní památky kromě zámku patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a Mariánský sloup na náměstí Míru. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Historie hradu Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, poprvé zmíněný již v roce 1235, který dal název i při něm vyrůstající osadě. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z 1. poloviny 13. stol. Začátkem 15. stol. změnili Bavorové ze Strakonic Blatnou na vodní hrad. Pro hrad je ale významná doba 15. stol., kdy se majitelem stal rod Lvů z Rožmitálu. Sestra blatenského Lva Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když úspěšně vedl poselstvo českého krále po západní Evropě. V této době byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nástěnnými malbami z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený B. Rejtem a nástěnné malby v Rytířském sále. Starý hrad se rozrůstal o další stavby za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova, kdy vznikl vedle hradní věže dvoupatrový renesanční palác. Mezera mezi novým a starým gotickým stavením byla vyplněna nízkou budovou s kuchyní a byty pro služebnictvo. V 18. stol. za Serenyiů byl v přilehlé oboře vybudován empírový pavilón s představeným dvouramenným schodištěm. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, kteří v 1. pol. 19. stol. uskutečnili vnitřní úpravy zámku i regotizaci celého objektu stavitelem B. Gruberem, kdy zámek dostal svůj dnešní vzhled. Rod zde sídlil až do roku 1945, kdy přešel zámek do vlastnictví státu. V roce 1991 však byl v restituci navrácen Hildprandtům, kteří pokračují i nyní v jeho rozsáhlé rekonstrukci. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům, a kde můžeme vidět stádo daňků skvrnitých. Pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy - zbytky po pradávném rýžování zlata. Zámecká expozice Expozice zámku Blatná nám nabízí pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, který zde působil jako domácí učitel Františka Hildprandta, Lovecký salón, Empírový salon, rodinnou galerii, soukromou sbírku z Etiopie i prohlídku „Zelené světnice“ ve věži s nástěnnými malbami z konce 15. stol. Většina místnosti na prohlídkové trase, včetně obrazárny a jídelny, je vybavena nábytkem z 19. století. V okolí Blatné můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jako například lom Paštiky, rozhlednu Pětnice u Záboří, rozlehlou tvrz Tchořovice, zámek Lnáře nebo tvrz Kadov. Ubytovat se můžete v Blatné.