Hradčanské náměstí se rozkládá před hlavním průčelím Pražského hradu. Tvořilo centrum Hradčan jako města poddaného i královského. V dávných dobách se tu rozkládal les, táhnoucí se od Petřína a Bílé hory, jímž vedla cesta dnešní Loretánskou ulicí ke Strahovskému klášteru. Historický ráz náměstí je vzáceně neporušený. Kontrastuje s ním jen lesk a barevnost aut a autobusů a ruch turistů.  Hradčanské náměstí tvoří řada historických domů a paláců a je vstupem na I. nádvoří Pražského hradu. Část jeho jižní části tvoří ochoz - hradní rampa, která návštěvníkům poskytuje jedinečný výhled na Prahu. Název náměstí je doložen už od 14. století a je odvozen od slova Hradčani, jež označuje obyvatele patřící k Hradu. Hradčanské náměstí patří pro svou jedinečnou krásu a historii k nejvyhledávanějším místům Prahy a to jak jejími domácími, tak zahraničními návštěvníky. Hradčanské náměstí má několik vstupů, z nichž každý má svou bohatou histori. Asi nejpoužívanější je ulice Ke Hradu od Nerudovy ulice. Ta vznikla až vybudováním hradní rampy, která lemuje část hradčanského náměstí na jeho jižní straně a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na Prahu. Dále jsou to Zámecké schody, Pražský hrad, Kanovnická ulice a Loretánská ulice s Radnickými schody.Východní část náměstí uzavírá průčelí I. nádvoří Pražského hradu s hlavní vstupní branou zdobenou soubojem titánů. Jižní stranu pak paláce Salmovský, Schwarzenberský s Národní galerií, je zde klášter řádu Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta. Většinu západního průčelí pak zabírá Toskánský palác. Rovněž severní strana Hradčanského náměstí je zastavěna historickými domy a paláci. Lze jmenovat, Martinský palác, Šternberský palác s Národní galerií, Arcibiskupský palác. Na hradčanském náměstí najdeme i řadu cenných památek.  Sloup Panny Marie uprostřed náměstí, sloup Panny Marie Einsiedenské na hradní rampě, sochy sv. Václava, sv. Filipa Nerejského, sochu prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kandeláb a další hodnotné památky.Hradčanské náměstí se spolu s takovými skvosty, jako je Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, náměstí Republiky, Pohořelec, Loretánské náměstí, apod., řadí ke skvostům pražských veřejných prostor.Ne náhodou patří Hradčanské námšstí mezi nejvydávanější turistická místa.

Nová (Zadní) synagoga pochází z roku 1669. V roce 1693 byla poškozena a následně v letech 1705-1707 opravena. Po roce 1837 byla přistavěna na severní straně ženská galerie. Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1926, poté byla využívána jako skladiště. Vlivem špatné údržby se synagoga dostala v polovině 80. let 20. století do havarijního stavu. Naštěstí v průběhu 90. let ji zachránila nákladná rekonstrukce, dokončena v roce 1997. V interiéru zaujmou návštěvníky hlavně cenné nástěnné malby z počátku 18. století. Synagoga je pak využívána ke konctrům, výstavám a jiným kulturním účelům. Na ženské galerii se pak nachází stálá výstava židovské kultury. Synagoga je otevřena denně.

České muzeum hudby je specializovaná část Národního muzea. Sídlo muzea se nachází v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdaleny na Malé Straně, postaveném v 17. století podle projektu Francesca Carattiho. Stálá expozice zde umístěná se jmenuje Člověk – nástroj – hudba a dílčími expozicemi Českého muzea hudby jsou Muzeum Bedřicha Smetany a Muzeum Antonína Dvořáka. Sbírky představují staré i vzácné hudební nástroje, notové zápisy vybraných hudebních skladeb, písemnosti spojené s jednotlivými hudebníky, staré gramofonové desky a další hudební artefakty včetně ukázek jednotlivých hudebních nahrávek. Národní muzeum oživilo barokní církevní prostor opět hudbou, protože součástí muzea je i koncertní síň.   Popis expozice Expozice Člověk – nástroj – hudba má za cíl představit hudební nástroje nejen jako pozoruhodné doklady řemeslné a umělecké zručnosti, ale jako základního prostředníka mezi člověkem a hudbou. První kroky návštěvníků vedou do sálu, kde se připomíná rozmanitost hudby 20. století tak, jak ji uchoval film, televize, fotografie a záznam zvuku. To vše podkresleno skladbou Milana Caise Čtyři elementy. Další část expozice je věnována hudbě a její podobě v dobách, kdy si člověk hudební nástroje sám vyráběl. Projdeme historií a poznáme jednotlivé možnosti, jak může hudební nástroj tón tvořit, jak vypadal zápis hudby pro různé typy hudebních nástrojů i jak a při jakých společenských příležitostech se na ně hrálo. Dojmy z prohlídky jistě umocní originální architektonické řešení expozice, dynamická aplikace světla a zvuku. Je možné si ve sluchátkách pustit nahrávky vystavených hudebních nástrojů a pro děti je připraven kvíz, který je provede expozicí.   Na co se můžete těšit Původně barokní kostel sv. Máří Magdaleny na Malé Straně Expozice Člověk – nástroj – hudba Vystaveno je 400 historických hudebních nástrojů mimořádné hodnoty: kladivkový klavír, který vznikl kolem roku 1785 a jehož autorem je pravděpodobně F. X. Christoph – hrál na něj W. A. Mozart při své první návštěvě Prahy v lednu 1787, housle N. Amatiho (z doby kolem roku 1650), skleněná harmonika, niněra s řezbou „Zvěstovaní“ (neznámý autor, 18. století). Koncerty a komentované prohlídky pro odborníky, veřejnost, nevidomé či zrakově postižené

Na vrcholu Březníku (1006 m.n.m.) se nachází Vintířova skála – žulová skála s tesanými schody. Podle tradice měl pod vrcholem poustevnu benediktinský mnich Vintíř, misionář a diplomat, který zemřel v přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Šebíře dne 9.10.1045. Vintířova skála dnes pro okolní vzrostlé stromy poskytuje jen částečný výhled a převážně jižním směrem. Pod skálou se nachází kaplička.