Romantický skalní ostroh (693 m.n.m.) se nachází na severním úpatí vrchu Zlatý chlum asi 3 km od Jeseníku. Jeho vrcholová plošina byla upravena jako volně přístupná vyhlídka, opatřená zábradlím a řetězy. I tak je sem přístup pro méně pohyblivé osoby trochu obtížný. Jinak plošina poskytuje dobrý kruhový rozhled do okolí na Jeseník, Českou Ves, část Rychlebských hor, část Zlatohorské pahorkatiny a na blízký vrchol Zlatý chlum.

Expozice Hornického skanzenu v Příbrami na Březových Horách, umístěné v originálních provozních a správních objektech, přibližují návštěvníkům ve třech prohlídkových areálech bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Zpřístupněna je historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu, na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch jednak 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století a dále třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf ze 16. století. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, monument mezinárodního významu a jediný dochovaný na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je též jízda po skluzavce dlouhé 51 m podzemní štolou ústící právě u tohoto vodního kola. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě pocházející ze 17. století a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky.

Informační centrum a místní evropské informační středisko nabízí turistické informace, informace o institucích, obchodech, službách a podnikatelských subjektech, ízdní řády vlaků a autobusů, nformace o ubytování ve městě a okolí, rodej map, turistických průvodců, publikací, regionální literatury, pohlednic a známek, nformace o kulturních, společenských a sportovních akcích atd.Otevírací doba září - červen:Pondělí   7.00 – 11.30    12.00 – 16.30Úterý      7.00 – 11.30    12.00 – 15.00Středa    7.00 – 11.30    12.00 – 16.30Čtvrtek   7.00 – 11.30    12.00 – 16.00Pátek      7.00 – 11.30    12.00 – 13.30červenec, srpen:Pondělí   8.00 – 11.30    12.00 – 16.00Úterý      8.00 – 11.30    12.00 – 16.00Středa    8.00 – 11.30    12.00 – 16.00Čtvrtek   8.00 – 11.30    12.00 – 16.00Pátek      8.00 – 11.30    12.00 – 16.00Sobota    8.00 – 10.30

Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921. Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.