Pamětní síň patřící pod Městské muzeum ve Skutči. Stálá expozice Rodný domek skladatele Václava Jana Tomáška (1774-1850). Doklady o životě a díle nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele předsmetanovské doby, skutečského rodáka.

V obci Bílá můžeme najít zajímavý dřevěný kostel sv. Bedřicha. Kostel byl vystavěn v letech 1873-1874, iniciátorem olomouckým arcibiskupem Friedrichem kardinálem Langratem z Fürstenburgu. Ten se inspiroval podobným modelem vystaveným na světové výstavě ve Vídni. Jako materiál byl použit z okolních lesů. Původní stavba byla menší (14 x 10 x 4-10 m). Roku 1911 byla přistavěna sakristie, kůr a věž. Dnes je kostel jednolodní zalamovaného půdorysu s převýšenou lodí a trámovým stropem. Varhany pocházejí z roku 1924. Střecha i věž je pokryta ručně štípaným šindelem ze smrkového dřeva. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Nová dřevěná rozhledna na vrchu Císařův kámen (637 m.n.m.) byla zkolaudována již v červnu roku 2009, přesto její slavnostní otevření se uskutečnilo až 19.9.2009 v rámci 230. výročí zdejší návštěvy císaře Josefa II. Ten zde totiž zdejší místo v roce 1779 navštívil a to hned dvakrát aby dohlédl na opevňovací práce během války o dědictví bavorské. Na tuto událost zde upomíná žulový blok s vyrytým nápisem. Už kolem roku 1886 se zdejší Liberecký horský spolek snažil o postavení rozhledny, ale nezdařilo se. Až mikroregionu Císařský kámen za pomoci libereckého městského obvodu Vratislavice, města Liberce a KÚ Liberec se podařilo sehnat potřebnou částku 1,8 mil. korun na stavbu 20 m vysoké dřevěné rozhledny. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 18,8 m a vede na ni 97 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Kostel sv. Petra a Pavla stojící na vyvýšeném místě v Řeporyjích je v jádru románská stavba z 12. století. Původní dispozice byla čtvercová se čtyřmi apsidami. Později byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. Počátkem 20. století provedl František Mach rekonstrukci původní stavby. Zajímavostí je, že zde v letech 1909 – 12 působil spisovatel Jindřich Šimon Bar. Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.