Muzeum hraček sídlí ve dvou patrech bývalého Nejvyššího purkrabství v Jiřské ulici 6. Je zde vystaven bezpočet unikátních historických evropských a amerických hraček. Exponáty v 80 vitrínách, v 11 sálech se soustřeďují na 150-ti letou historii dřervěných i  plechových hraček, na vývoj panenek, jejich pokojíčků , měšťanských i šlechtických domů zařízených do nejmenších podrobností. Dějiny "zlatého věku hraček" začínají kočárky taženými plechovými koníky, auty, motorkami a pokračují přehlídkou letadel, vducholodí, parníků i zaoceánských parolodí až k dětské železnici s nejstaršími Märklinovými lokomotivami, vlaky a nádražími.Vedle cirkusové manéže s plechovými natahovacími artisty a šašky je třeba připomenout expozici nejstarších plyšových medvídků a hraček nejvíce budící pozornost mladých lidí: Plechové roboty, charakterní postavy z "hvězdných válek" Star Trek a Star Wars, dále Aktion Team, G.I.Joe, a tři sály muzea  presentující tisícovku panenek Barbie, jejího padesátiletého vývoje.

Stará (Přední) synagoga: jako barokní stavba byla postavena v letech 1639-1642 na místě původní dřevěné svatyně s hlavním sálem zaklenutým neckovou klenbou. V letech 1856-1857 prošla novogotickou úpravou. Měla tradiční vnitřní rozdělení s kapacitou 114 míst pro muže a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953-1954 stavbu adaptovala pro svoje účely Církev československá hustiská, která ji využívá i dnes.

Židovský hřbitov se nachází téměř v centru obce Přistoupim v sousedství sportovního hřiště. Založen částečně ve svahu byl údajně roku 1713. Postupně byl rozšiřován až do dnešní plochy, která činí 3.999 m2 a dochovalo se zde na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Hřbitov byl nedávno opraven a je v dobrém stavu, je také uzamčen a nahlédnout je tak možno přes zeď (není příliš vysoká). Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly až do počátku druhé světové války. V roce 1949 byla prodána obci a adaptována pro potřeby obecního úřadu. Ten zde sídlí dodnes (2010).

Plzeňská synagoga je druhou největší synagogou v Evropě (za Budapeští) a třetí největší na světě (po New Yorku). Nachází se v centru města s hlavním průčelím orientovaným do sadů Pětatřicátníků. Svým zařazením mezi ostatní světové židovské památky si získala místní název "Velká synagoga v Plzni." Základní kámen byl položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být vestavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěma 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Tento projekt však tehdejší městská rada zamítla. Oficiální důvod byl, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně soupeří s věží kostela sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál příliš podobný křesťanským kostelům. Nové plány předložil Emanuel Klotz v roce 1890. Věže byly sníženy o dvacet metrů. V tomto projektu se také objevily prvky románského stylu a upravené verze monumentalistické novorenesance. Vše bylo vyzdobeno orientálními ornamenty. Vzhled stavby se snaží zdůraznit skutečnost, že nejde o křesťanský chrám. Výstavba synagogy byla dokončena v roce 1893 a byla financována z dobrovolných finančních darů členů židovské obce. 2.září 1893 proběhlo slavnostní vysvěcení synagogy, která sloužila svým účelům až do Holocaustu. Tehdy měla být zničena, jako řada jiných synagog. Zachránila ji zřejmě poloha mezi domy a také potřeba skladovat konfiskovaný židovský majetek. Stala se velkým bazarem, kde se prodávalo vybavení z židovských domácností i jiných synagog. Na počátku a na konci 2.světové války byl chrám značně poškozen a po roce 1948 sloužil jako skladiště. Poslední bohoslužba se zde konala v roce 1973. Židovská komunita neměla dostatek finančních prostředků, v důsledku čehož synagoga léta chátrala. Po roce 1989 byla zahájena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce díky příspěvku z Ministerstva kultury České republiky. Při příležitosti židovského svátku Tu BiŠvat byla synagóga otevřena pro veřejnost 11. 2. 1998. Velkolepá stavba dnes slouží jako koncertní a výstavní sál. V den židovského svátku Erev Roš HaŠana 20. září 1998 se v synagoze uskutečnila první bohoslužba po mnoha letech. Výraz stavby předznamenává, že jde o stavbu se vztahem k orientu. Korunou stavby jsou cibulovité kopule. Vyvrcholením věží jsou Davidovy hvězdy.Typově je synagoga trojlodní pseudohalou s vestavěnými emporami. Celková kapacita je 1300 návštěvníků. Synagoga má vstup z ulice umístěn na východní straně a západní průčelí má orientované do zahrad vnitrobloku. V čele synagogy je schránka na tóru - Aron ha kodeš. Před ní je řečniště rabína či kantora a o několik stupňů níže bima - řečniště pro čtení tóry. Po stranách je vstup do vedlejších, přípravných prostor. Vstupy jsou velmi zdobné a jsou součástí míst k sezení pro významné osoby. Z postranních chodeb je též vstup na schodiště, která vedou do patra na ženské empory. Mezi uliční frontou a hlavním vstupem je varhanní kůr. Při osvobozování Plzně americkou armádou došlo ke střelbě na věže, kde si němečtí vojáci udělali kulometné hnízdo. Škody byly na zdivu věže zřejmé až do roku 1995. Poslední střelu ponechali restaurátoři na samém vrcholu štítu synagogy, na kamenných deskách Desatera u přikázání "Nezabiješ!".