V centru obce Nýdek stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše. Malý dřevěný kostelík se stropem obložený deskami a zvenčí pokrytý šindelem byl postaven roku 1576. Až do roku 1654 byl prostestantským, v tomto roce jej pak dostali katolíci. V průběhu 19. století a na počátku 20. století prošel necitlivými úpravami, v roce 1910 byla střecha pokryta eternitem. Roku 1977 prošla stavba generální opravou. Stavba je to jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sedlovou střechou a hranolovou věží. Oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z roku 1746, dále zde můžeme vidět kruchtu nesenou pilíři. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Hradčanské náměstí se rozkládá před hlavním průčelím Pražského hradu. Tvořilo centrum Hradčan jako města poddaného i královského. V dávných dobách se tu rozkládal les, táhnoucí se od Petřína a Bílé hory, jímž vedla cesta dnešní Loretánskou ulicí ke Strahovskému klášteru. Historický ráz náměstí je vzáceně neporušený. Kontrastuje s ním jen lesk a barevnost aut a autobusů a ruch turistů.  Hradčanské náměstí tvoří řada historických domů a paláců a je vstupem na I. nádvoří Pražského hradu. Část jeho jižní části tvoří ochoz - hradní rampa, která návštěvníkům poskytuje jedinečný výhled na Prahu. Název náměstí je doložen už od 14. století a je odvozen od slova Hradčani, jež označuje obyvatele patřící k Hradu. Hradčanské náměstí patří pro svou jedinečnou krásu a historii k nejvyhledávanějším místům Prahy a to jak jejími domácími, tak zahraničními návštěvníky. Hradčanské náměstí má několik vstupů, z nichž každý má svou bohatou histori. Asi nejpoužívanější je ulice Ke Hradu od Nerudovy ulice. Ta vznikla až vybudováním hradní rampy, která lemuje část hradčanského náměstí na jeho jižní straně a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na Prahu. Dále jsou to Zámecké schody, Pražský hrad, Kanovnická ulice a Loretánská ulice s Radnickými schody.Východní část náměstí uzavírá průčelí I. nádvoří Pražského hradu s hlavní vstupní branou zdobenou soubojem titánů. Jižní stranu pak paláce Salmovský, Schwarzenberský s Národní galerií, je zde klášter řádu Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta. Většinu západního průčelí pak zabírá Toskánský palác. Rovněž severní strana Hradčanského náměstí je zastavěna historickými domy a paláci. Lze jmenovat, Martinský palác, Šternberský palác s Národní galerií, Arcibiskupský palác. Na hradčanském náměstí najdeme i řadu cenných památek.  Sloup Panny Marie uprostřed náměstí, sloup Panny Marie Einsiedenské na hradní rampě, sochy sv. Václava, sv. Filipa Nerejského, sochu prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kandeláb a další hodnotné památky.Hradčanské náměstí se spolu s takovými skvosty, jako je Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, náměstí Republiky, Pohořelec, Loretánské náměstí, apod., řadí ke skvostům pražských veřejných prostor.Ne náhodou patří Hradčanské námšstí mezi nejvydávanější turistická místa.

Farní kostel Panny Marie Bolestné byl postaven v letech 1676-1680. Dne 3.5.1953 vyhořel a v prosinci roku 1957 byl zbořen. Vzhledem k velké blízkosti hranic s Německem byly jako základy odkryty až v letech 1990-1991, přitom došlo i k úpravě bývalého hřbitova. V roce 1996 došlo k rekonstrukci základů kostela.

Vodní nádrž Nýrsko se nachází 4 km jižně od stejnojmenné obce. Nádrž byla vybudována v letech 1964-1969. Jako materiál pro výstavbu posloužil kámen (rula) z místního lomu. Hráz je balvanitá s návodním železobetonovým těsnícím štítem, dlouhá 320 m a vysoká 35 m ode dna nádrže. Plášť je opatřen betonovou patkou založenou ve skále. Vzdušná strana hráze je zatravněna a osázena okrasnými dřevinami. Hráz tak dobře zapadá do okolní krajiny. Zatopená plocha nádrže činí 141,59 ha. Účelem nádrže je zlepšení průtoku v Úhlavně, jako zdroj pitné vody pro Klatovsko a Domažlicko a v poslední řadě i částečně jako ochrana před povodněmi. Ze všech nádrží v povodí Berounky má tato nejčistčí vodu. Netvoří se zde řasy ani sinice a voda se tak dobře upravuje na pitnou. V roce 1996 byly dodatečně na každou spodní výpust instalovány malé vodní elektrárny.