Čížkovický židovský hřbitov se nachází kousek severně od obci v poli za silnicí č. 15 (Lovosice – Most). Svojí plochou 539 m2 patří mezi ty nejmenší v ČR. Přesné založení hřbitova na kterém byly pohřbíváni židé z celého okolí není známo, patrně tak došlo na počátku 19. století. Ani století dvacáté není z pohledu historie příliš jasné, každopádně hřbitov v posledních desítek let chátral. Až do roku 2003 patřil pozemek obci Čížkovice, pak byl převeden na FŽO ČR a snad se dočká obnovy. V současné době (2012) se nachází asi zhruba padesátka náhrobků převážně ve špatném stavu. V podobném stavu je i ohradní zeď. Jinak je hřbitov zbaven náletových křovin. Přístup je volný, ke hřbitovu vede polní cesta z ohybu silnice vedoucí od silnice č. 15 k průmyslovému areálu. Parkování je možné při napojení polní cesty na silnici.

Ojedinělou stavební památku opevněného kostela někdy také nazývanou jako kostelní tvrz najdeme na severním okraji centra Velké Bíteše. Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene. Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda. I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. T.A.

Divadlo a kino jsou umístěné v prostorách paláce Blaník na Václavském náměstí.

V jihovýchodním nároží Mírového náměstí stojí objekt staré radnice. Jeho základem je gotická radnice doložená k roku 1397. V roce 1537 byla zpustošena požárem a následně renesančně přestavěna. Kolem roku 1662 byla snížena střecha objektu. Jako radnice sloužila až do roku 1839, v roce 1916 se část stavby vlivem spodních vod zřítila a oprava dokončena až roku 1926. Dnes zde sídlí městské muzeum. V obloucích podloubí se dochovaly zbytky původní gotické stavby. Na severním rohu můžeme vidět nejstarší plastiku ve městě z roku 1539 představující Rolanda v podobě divého muže s kyjem. Dále je možno najít železný tvz. český loket (předmět určující délkovou míru), dva erby (říšský a městský) a na jižním průčelí zbytky pranýře.