Bývalé podzemní lomy ve kterých se těžil písek pro blízké brusírny zrcadel se nacházejí při silnici spojující obce Svitava a Velenice, zhruba necelý kilometr od obce Sviatava. Potřebné druhy písku byly získávány plavením, vytěženého z asi 1,5 m mocné vrstvy pískovce. Za zhruba 150 let těžby vznikly v pískovcových skalách u Velenic rozsáhlé labyrinty podzemních prostor, zajištěné proti zřícením skalními pilíři. Největší z podzemních lomů se nachází cca 150 m od zrcadlárny v severním svahu údolí. Prostory zasahují až 60 m do nitra skály, na šířku mají přibližně 140 m a výšku až 3,5 m. Strop jeskyně podpírá 30 mohutných pilířů. Za druhé světové války měla být do tohoto lomu přestěhována výroba leteckého koncernu Weser z polského města Kalisch. Aby se zde mohly vyrábět rychlopalná letecká děla, byly pozdemní prostory upraveny vybetonováním podlah a zděnými přepážkami prostor rozdělen do několika částí. Původně zde mělo pracovat několik set dělníků, ale nakonec zde pracovalo jen pár desítek lidí. Po válce až do konce 80. let 20. století sloužily prostory jako sklad zeleniny. V roce 2002 posloužily k netradiční oslavě svatojánské noci a o rok později zde byla otevřena motorkářská hospoda. Další rozsáhlý podzemní lom se nachází 250 m západně od Velenické zrcadlárny. Tento menší lom který je označován jako Pustý kostel si zachoval svoji původní podobu. Z okrouhlého prostoru se sestupuje do jeskyně, jejíž dno je 1,5 – 2 m pod povrchem. Snižující se strop podpírá 16 skalních pilířů. I zde se nacházejí zbytky zdí pocházející z doby, kdy byla část jeskyně upravena na sklad. Vpravo od vchodu na malé skalce se nachází vytesaný reliéf Ukřižování od neznámého autora.

Historie tvrze Ves Pomezná se připomíná v roce 1225. Pravděpodobně někdy ve 13. století tu byl postaven hrad, střežící cestu ze západu do Čech. První dochovaná zmínka o něm je až z roku 1309. V roce 1348 koupil hrad Rüdinger ze Sparnecku, který se stal v roce 1349 lesníkem Koruny české. V roce 1417 byla Pomezná napadena vojsky norimberského purkrabího. Za dalších majitelů Paulsdorferů byl v roce 1462 zničen českým a chebským vojskem. Zůstala jen čtverhranná věž, která se stala základem tvrze, postavené během 16. století. Ta pak střídala své majitele a roku 1629 byla přestavěna na mlýn. Při budování ochranného pásma hranic po roce 1950 byla stavba až na věžovitý objekt čtvrcového půdorysu odstraněna. Věž bývalé tvrze s valeně klenutým prostorem se dochovala dodnes. Tipy na výlet Nedaleko odsud se můžete podívat na sopku Komorní hůrka, hrad Hazlov, hrad Ostroh nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu stojí i hrad Libá nebo hrad Vildštejn.  Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Na okraji obce Město Libavá, nedaleko kostela stojí bývalý větrný mlýn holandského typu. Doba založení větrného mlýna není známo. První zmínka je o něm až z roku 1875, ale to již byl patrně nějakou dobu v provozu. Po druhé světové válce byl již ve špatném stavu. I když se mlýn ocitnul ve vojenském újezdě, přesto přečkal do změny režimu. V roce 1996 prošla stavba generální rekonstrukcí, při které dostal novou břidlicovou střechu a malé i když nefunkční lopatky. Stavba má v přízemí průměr 9 m a výšku 12,5 m Stavba zatím patří armádě ČR (2012), je úvaha o zřízení expozice o praporech PTP.

Nýrský židovský hřbitov se nachází přibližně kilometr jihovýchodním směrem od centra obce, na menším návrší za skupinou několika rodinných domků při silnici na Hojsovu Stráž. Hřbitov byl sice údajně založen již v 15. století, ale písemně je doložen až od první poloviny 18. století. V letech 1750 a pak 1924 byl rozšiřován. Na ploše 1.308 m2 je dochováno přibližně 350 náhrobků, nejstarší pak z roku 1715. Hřbitov poměrně vysoká kamenná zeď a je uzamčen. V obci se nacházely postupně dvě synagogy. Starší byla na počátku 18. století zničena požátem. Novější pak byla jako její náhrada zřízena v roce 1797 z obytného domu, po požáru v roce 1861 byla sice obnovena, ale kolem roku 1958 nakonec zbořena.