Třešťský židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce při silnici vedoucí na Telč. Židovský hřbitov byl patrně založen již ve středověku, ale doložen je až v 17. století. V průběhu užívání byl několikrát rozšířen a používán až do druhé světové války. Hřbitov o rozloze zhruba 3.499 m2 je poměrně hustě zaplněn náhrobky převážně barokního a klasicistního typu, většinou v dobrém stavu. Jinak tu najdeme i náhrobky moderní, žulové. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1705. Zachovala se i márnice, hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a je volně přístupný.

Letenský tunel spojuje ulici Nad štolou s nábřežím kpt. Jaroše a se Štefánkovým mostem. Byl vybudován v roce 1953. Oficiálně byl pojmenován v roce 1968. Je 423,33 m dlouhý, 10,3 m široký, 6,5 m vysoký a je určen pro automobilový provoz.

Rozhledna na Mackově hoře (408 m), ležící 1 km západně od Nového Strašecí v okrese Rakovník, je další z řady těch, které vznikly teprve nedávno, v éře mobilní komunikace. Za její stavbou stojí firma Eurotel, která ji pro veřejnost zpřístupnila v květnu 2001. Poprvé zde došlo při stavbě rozhledny, která je současně i telekomunikační věží, k opuštění tradiční čtyřboké příhradové konstrukce a ing. Janata vyprojektoval moderní trubkový stožár, ovinutý schodištěm. Věž vypadá elegantně a stejné konstrukce byly poté požity i při stavbách na Lhotce u Uherského Brodu, nebo v Pětnici u Záboří. Věž je vysoká 36 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů vede 98 točitých schodů. Po vystoupání budete odměněni pohledem na horu Říp, Lovoš, Milešovku, Klínovec, území přírodního parku Džbán, křivoklátské lesy a také část Nového Strašecí. Pro lepší orientaci návštěvníků jsou připraveny orientační tabule, umístěné na ochozu. Původně vyhlídkovou plošinu provozovalo Okresní muzeum v Rakovníku, dnes je pod správou města Nové Strašecí.

Dnešní kostel je v jádru gotická stavba pocházející z let 1508 s některými architektonickými články pocházející z doby jejího vzniku. Stará věž byla dvoupatrová a do pater se vcházelo ze sakristie  železem pobitými dveřmi a točitými schody, které byly opatřeny střílnami, které poukazují na příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. Roku 1814 kostelní střecha a věž shořely. Tři zvony přitom spadly a zpět byl zavěšen jen jeden. V roce 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy již nevyhovovala svému účelu. Proto byl v roce 1912 kostel přestavěn a 19.8.1913 znovu vysvěcen. Při přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy. Na stěně kostela se nachází náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.