Zámek Vysoký Hrádek, okres České Budějovice.

Telčský zámek, patřící mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Historické jádro Telče patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. V roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Historie zámku První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v JV části historického jádra města. Součástí hradu byla i hranolová pozdně románská dosud dochovaná věž. Roku 1339 vyměnil sídlo král Jan Lucemburský za Bánov s Oldřichem z Hradce. Pánům z Hradce pak Telč patřila až do vymření rodu roku 1604. V tomto období proběhla postupná výstavba nového gotického hradu v SZ části města a později jeho přestavba v přitažlivý renesanční zámek. Poslední velké změny zámku byly provedeny za Zachariáše z Hradce italským architektem Baltazarem Maggim z Arogna. Přístavbou renesančního zámku s kaplí Všech svatých vzniklo pak velkolepé moravské sídlo. Začátkem 17. století se majitelem panství stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který se zapsal do českých dějin jako jedna z obětí pražské defenestrace roku 1618. Jeho rodu pak patřilo telčské sídlo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Telč pak získal František Antonín Lichtenštejn - Kastelkorn a po něm Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů. Tomuto rodu patřil zámek a velkostatek až do roku 1945. Nyní je v rukou Národního památkového ústavu ČR.   Podoba zámku Do areálu zámku se vchází z náměstí přes vstupní nádvoří a jižní renesanční palác s kaplí Všech svatých. Fasády vstupního komplexu jsou zdobeny sgrafity, rustikou, plastickými rámovanými okny, lunetovou římsou a sedlovými střechami. Sousední 2. nádvoří dotváří severní renesanční palác a dvě galerie spojovacích arkád. V SV části se k němu připojuje původní gotický hrad, skrývající tzv. Malý dvorek. V pozdní gotice byly k nejstaršímu paláci přistavěny dvě věže a křídlo zbrojnice. Ze západu se připojuje 3. nádvoří s hospodářskými budovami, pivovarem a sladovnou. Přízemí gotického paláce s kaplí sv. Jiří bylo znovu zaklenuto v renesanci a ozdobeno štukovým dekorem. Také hodovní síň a klenotnice byly vyzdobeny sgrafity. Využily se zde lovecké výjevy i alegorie hříchů. 1. poschodí zámecké budovy má renesanční stropy a sklípkovou klenbu. 2. patro představuje velký společenský sál s kazetovým malovaným zakrytím, renesanční hudební kruchtou a s diamantovou klenbou ve výklenku. K paláci je připojené jižní křídlo zbrojnice, které má přízemní prostor zajímavě hvězdicově klenutý se štukami a ornamentální malbou. Nad ním je místnost Afrika, kde si prohlídneme množství trofejí z loveckých výprav. Za zmínku stojí také reprezentační sály 2. patra severního traktu: Zlatý sál s bohatě vyřezávaným a zlaceným stropem, Modrý sál s malovaným rozvilinovým vlysem a trámovým stropem a menší pokoj s malbami imitujícími nástěnné koberce. Přitažlivost Telče je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly původní interiéry ve velmi dobrém stavu. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století. V areálu zámku, v zahradním ochozu, se nachází také galerie moderního malíře Jana Zrzavého (expozice Národní galerie v Praze). Po prohlídce nádherného interiéru a expozic zámku může návštěvník relaxovat ve zdejší zahradě s arkádovou kolonádou nebo také v zámeckém parku anglického stylu. Tipy na výlet V Telči dále stojí za vidění jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Ducha, synagoga nebo nedaleké rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk. V Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. Jako další výletní cíl si můžete vybrat zámek Třešť, synagogu Třešť nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete přímo v Telči.

Albrechtice nad Vltavou je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Je situovaná do kotliny mezi Písecké hory a řeku Vltavu. Má necelých tisíc obyvatel. V obci leží jedna z nejvýznamnějších jihočeských románských památek, kterou je albrechtický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Původní vesnice, která je v pramenech poprvé zmíněna roku 1352, přerostla v průběhu staletí v městečko. V té době patřila pod bechyňský děkanát, jehož soupis majetku je právě tím prvním písemným pramenem. Obec, ale pravděpodobně vznikla mnohem dříve, zřejmě společně se vznikem kostela, který byl postaven ve druhé polovině 12.století. Majitelé městečka se často střídali. Na konci 16.století byli držiteli rytíři Oudražští z Kestřan. Albrechtice byly městečkem do roku 1635, ale během třicetileté války byly zničeny, zpustly a staly se vesnicí. To již byl jejich majitelem císařský generál hrabě don Baltazar de Marradas a byly přiřazeny pod správu Hluboké. Dalšími majiteli byli mezi jinými například Vrtbové, ale Albrechtice již nepřekročily svým významem svou lokalitu.Jak už bylo naspáno dominantou obce je románský kostel sv. Petra a Pavla ze 12.století, který je zřejmě dílem milevské stavební hutě. Kostel je v obci situován na mírném kopečku. Jeho původní románský sloh, kostel byl totiž přestavěn, prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho současná podoba je tedy výsledkem barokních úprav, jež byly provedeny v 18. století. Z původní výzdoby kostela se zachovaly monumetální románské malby na stěnách, které jsou nejstarší v jižních Čechách. Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov obehnaný zdí. Mimořádnou zvláštností je 108 kapliček u této hřbitovní zdi s malbami lidových malířů, doprovázenými básničkami lidového umělce. Malby i texty vznikly v první polovině 19. století a vyprávějí o významných událostech v životě pochovaného.

Gotický hrad Veveří se tyčí poblíž osady Mečkov nad horní části Brněnské přehrady, 13 km od Brna. Historie hradu                                  Jeden z nejrozsáhlejších a bohužel, v současné době také i nejvíce zanedbaných hradních areálů u nás. Vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Poprvé je připomínán roku 1213 a vznikl původně jako malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká až před polovinou 13. století. Velmi výrazně byl rozšířen po polovině 14. století za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), v podstatě do dnešního rozsahu. Po dobu husitských válek bylo Veveří pevnou oporou královské moci na Moravě. S výjimkou hrabat ze Sinzendorfu, kterým panství patřilo téměř celé 18. století, hrad vždy poměrně rychle střídal majitele. Na počátku 17. století proběhly významné pozdně renesanční přestavby objektu. V roce 1645 byly hrady Veveří a Pernštejn jedinými pevnostmi v širokém okolí, které odolaly švédskému obléhání města Brna. Sinzendorfové změnili hrad na hospodářské centrum velkostatku, také upravily paláce k modernímu bydlení v téměř "zámeckém" stylu. Bohužel v této době byly strženy dva vzácné nejstarší přemyslovské paláce ještě ze 13. století. Po roce 1870, z iniciativy kněžny Ypsilanti, bylo výrazně upraveno okolí hradu a na jižní stráni hradního ostrohu vznikl rozsáhlý park se dvěma skleníky. Na pozvání majitele, barona M. A. De Forest, třikrát hrad navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill, kde s manželkou Clementine strávil část své svatební cesty po Evropě. Arnold De Forest prodal Veveří v roce 1925 Československému státu a byl zpřístupněn veřejnosti. V červnu 1928 navštívil hrad i prezident T.G. Masaryk. V letech 1942 - 1945 bylo Veveří obsazeno německou armádou. Počátkem 50. let byl rozsáhlý hradní areál velmi necitlivě adaptován pro potřeby Lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Tato instituce zde působila přes 20. let, po roce 1972 se rozhodlo zde umístit mezinárodní studentské a kongresové centrum. Ze stavby byly realizovány jen první etapy, které zcela poškodili památku. Po roce 1989 byly nedokončené práce opuštěny a hrad ponechán svému osudu. Po roce 1999 přešlo Veveří pod pravomoc Ministerstva kultury a hrad byl vřazen mezi památkové objekty spravované Národním památkovým ústavem v Brně a začala rekonstrukce. Od roku 2002 hrad Veveří nabízí návštěvníkům prohlídku měnících se expozic, kde je možné sledovat postup rekonstrukčních prací, což je však otázkou ještě dlouhých let. Před hradním jádrem můžeme vidět např. jeden z nejstarších železobetonových mostů u nás z roku 1898 podle Melanova patentu. Tipy na výlet Podívat se můžete na Jarošův mlýn – Muzeum mlynářského řemesla ve Veverské Bítýšce nebo Památník Pohádky máje v Ostrovačici. Podívat se můžete také na renesanční zámek Rosice, vystoupit na Menšíkovu rozhlednu u Hlíny, navštívit zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. V Ivančicích najdete rozhlednu René nebo zámek. V Brně a jeho okolí můžete navštívit Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr nebo Dětské muzeum. Z široké nabídky ubytování v Brně si jistě vyberete.