Tramvajová zastávka Albertov v ulici Na Slupi u kostela Zvěstování Panny Marie.Slouží pro přepravu směr Výtoň a Karlovo náměstí.Název zastávky je odvozen od nedaleké stejnojmenné ulice.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Jižně od Dobřichovic se na severních úpatí Hřebenů dochoval jeden z velmi mála dochovaných skalnatých výstupů. Většina z nich byla již odlámána. V zimě roku 1892 zde ve hlubokém sněhu stanulo 17 mužů a jedna žena, šlo o první zimní výlet Klubu českých turistů. Vyhlídka byla záhy turisticky upravena, dokonce byly vytesány pro lepší přístup schůdky (dodnes částečně dochovány). Původní vyhlídka již neposkytuje kvůli vzrostlým stromům výhled, za ním je potřeba kousek dál na skalnatý výchoz. I dnes vyhlídka Hvížděnec poskytuje výhled na Řevnice a i vzdálenější Beroun, protější úbočí s vrchem Babka a další místa.

Jedna z našich nejstarších, ale také nejzapomenutějších rozhleden, stojí na vrchu Bučina (570 m) u lázní Kyselka. Tyto lázně, nacházející se asi 10 km od Karlových Varů po proudu řeky Ohře, se proslavily vynikající minerální vodou značky Mattoni.  O stavbu rozhledny, jméno minerálky i rozvoj lázní se zasloužil Jindřich Mattoni. Ten, roku 1873 koupil Kyselku s prameny, a s přilehlým okolím od rodu Černínů. Vybudoval lázně, zavedl železnici z Vojkovic nad Ohří a jeho Mattoniho minerální voda se stala světově proslulou. První zmínky o kamenné válcové rozhledně s otevřenou vyhlídkovou plošinou pocházejí z počátku 80. let 19. století.  Bučina se tehdy těšila velkému zájmu lázeňských hostů. Severní úbočí bylo protkáno lesními promenádními cestami, odpočívadly, altánky a vyhlídkovými místy. Z deset metrů vysoké rozhledny byl tehdy nádherný rozhled po celém údolí Ohře až ke Karlovým Varům na straně jedné, na pásmo Krušných hor na straně druhé. Po 2. světové válce byla věž postupně přerůstána stromy a chátrala. Po roce 1953 věž územně přešla do Vojenského újezdu Hradiště a přibližně do roku 1960 sloužila armádě jako pozorovatelna. Tento stav trval až do roku 2003, kdy ji nechal OÚ Kyselka opravit. V rámci této opravy věž získala i dřevěnou stříšku.

Římskokatolický kostel sv. Josefa se nachází v městké části Lány v ulici U Stadionu. Základní kámen kostela sv. Josefa byl položen v roce 1894. Kostel zde byl založen zároveň s klášterem redemptoristů. Stalo se tak na popud P. Josefa Karleggera, který zatoužil rozšířit aktivity konclířovských redemptoristů do Svitav. Karlegger ovšem v jednání se Svitavami neuspěl, zato Lánští projevili o klášter redemptoristů zájem a poskytli pozemek k výstavbě. Kostel byl po dvou letech prací (8. září 1896) slavnostně vysvěcen. Redemptoristé tu pak působili nerušeně až do roku 1945. V roce 1946 byli německy mluvící příslušníci vyhnáni. Čeští redemptoristé zde působili jen do 14. dubna 1950, kdy je zatkla a uvěznila komunistická tajná policie. Klášterní budovy získala nemocnice a správa kostela připadla svitavské farnosti. Stavba kostela má podobu trojlodní baziliky se dvěma věžemi v průčelí. Je postavena v novorománském slohu z červených cihel, díky čemuž bývá kostel také nazýván „červený“. Hlavní vchod v průčelí je zdoben ústupkovým portálem, v jehož tympanonu se nachází reliéf Ježíše Krista jako Dobrého pastýře. Interiér je taktéž zařízen v novorománském slohu. Na stěnách hlavní lodi se nachází devět výjevů ze života sv. Josefa od J. Pešáka z roku 1910. Po straně obětního stolu je dnes umístěn velký misijní kříž z roku 1919. V současné prochází kostel postupnou rekonstrukcí.