Další zastávkou po památkách, které byly poctěny zapsáním do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsou zahrady a zámek biskupské rezidence v Kroměříži. Hanácké Atény - centrum kultury a vzdělanosti Kroměříž byla původně tržní osadou na křižovatce obchodních cest. Její vznik a vývoj je spojen s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale vždy bylo obnoveno. Předělem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, které vyneslo Kroměříž na vrchol kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů zejména pro své dvě perly – zámecké zahrady a Arcibiskupský zámek. Arcibiskupsklý zámek - rokokové interiéry Místo, kde stojí Kroměřížská zámek v nynější podobě, má velmi bohatou historii. Již v době Velkomoravské říše se zde nacházelo hradisko, na jehož místě byl ve 13. století vybudován gotický hrad. Na začátku 16. století byl hrad přestavěn v renesančním stylu a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. Během Třicetileté války byl hrad poničen Švédy a znovu vybudován v zámek, který byl později přestavěn do barokní podoby. Interiéry zámku jsou bohatě vyzdobeny a je zde k vidění množství původního dobového zařízení a sbírek. Za povšimnutí stojí trůnní sál, sněmovní sál, manský sál, ale i lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazová díla, z nichž některé dosahují světového významu. Svými pracemi jsou zde zastoupeni například Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Zámecké zahrady Na zámek navazují dvě krásné zahrady, Podzámecká a Květná. Podzámecká zahrada byla původně jakousi zelinářskou a květinovou zahradou, která měla být zdrojem zeleniny pro zámek. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě a stala se přirozeným pokračováním zámku. V 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 64 hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavilon a Maxův dvůr. Geometricky pravidelná je Květná zahrada vybudovaná po vzoru renesančních zahrad v polovině 17.století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována velkolepá kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metry. Zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů se také pyšní Lví kašnou, kašnou Tritonů a voliérou. Kroměřížské zahrady jsou právem řazeny mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě.

Tvrz Křepenice se nachází na okraji stejnojmenné obce. Historie tvrze Zdejší panství získal v roce 1580 Jakub Krčín z Jelčan. Do čtyř let zde vyrostla pohodlná renesanční rezidence. Po jeho smrti v roce 1604 připadla tvrz Petru Vokovi z Rožmberka. Od něj je vzápětí koupil Zdeněk Popel Lobkowicz. Až do roku 1933 byly majitely osoby z rodu Lobkowiczů a Schwarzenberků. V roce 1933 kupili tvrz MUDr. Rudolf Chodounský a MVDr. Pišvejc. Za druhé světové války byla tvrz zabrána pro jednotky SS a sloužila jako cvičiště. Po roce 1948 zabralo tvrz JZD. V současné době opět patří Chodounským a pomalu se vzpamátovává ze své dlouhé devastace. Podoba tvrze Obdélníkový půdorys areálu tvze je vymezen hradební zdí s nárožními stavbami, bývalými baštami. Tři ze čtyř se dochovaly, čtvrtá byla přestavěna na hospodářské stavení. V severozápadní nárožní budově se nachází brána s bývalým padacím mostem. Vstup do tvrze byl po 70 m dlouhém mostě. Hlavní obytnou stavbu představuje patrová budova čtvercového půdorysu s jehlancovou střechou. Uvnitř se dochovaly části původní dispozice, renesanční klenby a malované trámové stropy. V případě ohrožení mohla okolí tvrze zatopit voda. Křepenická tvrz je v soukromých rukou a prozatím je nepřístupná. Za návštěvu v okolí stojí zejména zřícenina větrného mlýnu v Příčovech. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Ostromeč nebo zámek Radíč. Ubytování naleznete na Nové Živohošti nebo v Sedlčanech.

Židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko značené cesty vedoucí od Černošic. Poměrně rozlehlý židovský hřbitov byl založen někdy po roce 1761. Areál byl po druhé světové válce silně devastován a tak na ploše 5.844 m2 je dnes dochováno jen něco okolo 100 náhrobků či jejich torz. Z márnice a původní brány zbyly jen zbytky. Hřbitov je tak volně přístupný.

Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.