Kašna se sochou Rusalky je umístěna na nádvoří renesančního domu U hradeb (čp.273) v Mostecké ulici. Autor: J.Hána, 1962.

Židovské osídlení v Čáslavi ve 14. století mělo jen epizodní trvání. Novodobá židovská obec ve městě započala svou historii v polovině 19. století a na jeho konci přišla pro čáslavskou židovskou obec doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy. Tehdy obec mohla oslovit výraznou osobnost středoevropské architektury historismu, vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho (1842 - 1910), jenž se podílel již na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten postavil synagogu v maurském slohu, která nahradila starší modlitebnu doloženou v Čáslavi v polovině 19. století. Synagoga v Čáslavi sloužila svému původnímu účelu do roku 1941, kdy došlo k uzavření synagog k bohoslužbám. Po válce sloužily její prostory využita jako sklad, roku 1970 byla rekonstruována pro potřeby Městského muzea. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, od roku 1996 probíhá její celková rekonstrukce.Patrová budova čáslavské synagogy má obdélný půdorys a stojí volně v městské zástavbě. Exteriér je původní. V příčném křídle při hlavním průčelí se nachází vstupní předsíň, po stranách schodiště a provozní zázemí. Modlitební sál ze tří stran obklopuje ženská galerie ozdobená orientální malbou. Zachoval se dřevěný kazetový strop a štuková římsa jenž zdobí vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Synagoga v Čáslavi představuje výraznou památku vysoké architektonické úrovně.

Zámek Větruše je známý díky své restauraci a vyhlídkové věži. Tyčí se nad údolím Labe, v jižní části města Ústí nad Labem. Nemá příliš pestrou minulost. Pověst říká, že Labohoř vystavěl roku 826 k ochraně proti nepřátelům hrad, který pojmenoval Wittrusch na počest své manželky. Ten však později vyhořel. Zapomnělo se na něj a jeho zbytky zůstávaly skryty až do 19. století. Historie zámku Tehdy, konkrétně roku 1839, hledal Johann Thomas, tehdejší nájemce domu, pramen pro studnu. Odkryl přitom základové stěny hradu. Rozhodl se tedy zkrášlit okolí vybudováním vyhlídkové restaurace. Ta byla dokončena roku 1847 a dostala jméno Ferdinandova. Na počest císaře Ferdinanda Dobrotivého. Vyhlídka nabídla krásný výhled na údolí Labe a stala se velmi rychle oblíbeným cílem obyvatel Ústí nad Labem. Postupem času se nároky na toto navštěvované místo zvyšovaly, přibývalo komfortu. Roku 1897 byla dokončena stavba zámečku s vyhlídkovou věží. Podoba zámku Podle návrhu architekta Köhlera zde vznikla budova, které na severní straně dominovala rozhledna. Uprostřed byla hala a staroněmecká jizba. První poschodí zaujímal sál s přísálím a na obou stranách byly osmiúhelné dřevěné arkýře, jejichž vnější věžičky zdobily celou stavbu. Pokoje nejvrchnějšího podlaží sloužily jako turistická ubytovna. Po druhé světové válce se zámeček stal majetkem státu a začal chátrat. V roce 2000 zničil požár střechu vyhlídkové věže. V roce 2001 se majitelem stává město Ústí nad Labem a začíná rekonstrukce objektu. V roce 2004 byla zcela opravena vyhlídková věž a opět zpřístupněna veřejnosti. Tipy na výlet   Přímo ve městě najdete zoo, muzeum města nebo můžete vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí města můžete navštívit Váňovský vodopád, zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.  

Původní cesta z Malé Strany na Pražský hrad vedla z Nerudovy ulice přes Úvoz, Pohořelec a zpět na Hradčanské náměstí. Teprve v letech 1638 – 1644 byla podle projektu G. Matteiho vylámána ve skále a stavebně upravena hradní rampa – plošina, která umožňovala příjezd na Pražský hrad přímo z Nerudovy ulice. Stavba byla vedena Z. Championem. V letech 1663 – 1683 prodělala další stavební úpravu G. Santinem de Bossi.Dnešní podobu hradní rampy tvoří ulice Ke Hradu, část jižní strany Hradčanského náměstí odkud přechází k Zámeckým schodům. Hradní rampa poskytuje návštěvníkům jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu.