Historie Bohnického zámku. Z původní stavby Bohnického zámku na Praze 8 se do současnosti zachovala pouze levá část s branou a také patrová střední budova z druhé poloviny 18. století. Průčelí Bohnického zámku z počátku pochází z 19. století a má klasicistickou úpravu.  Ve 2. polovině 18. století byla vybudována pouze menší pozdně barokní část Bohnického zámku. Na počátku 19. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce Bohnického zámku. Další menší úpravy byly provedeny roku 1913. Současnost Bohnického zámku. Z původního zámeckého areálu se do dnešního dne dochovala pouze jednopatrová budova s mansardovou střechou a s věžičkou a přilehlá vstupní brána. Zámek je součástí psychiatrické léčebny v Bohnicích a je veřejnosti nepřístupný.

Radotínský přístav byl budován od roku 1983 na levém břehu Berounky cca 600 m od soutoku s Vltavou. Je cca 600 m dlouhý, 110 m široký a hloubka vody dosahuje 2,8 m.

Dominantou okolí Vlašimi je hora Velký Blaník (638m). Hora, která je opředena mnoha pověstmi a tajemstvími. Každý zná jistě legendu o svatováclavském vojsku spícím uvnitř hory, které přijde na pomoc národu když mu bude nejhůře. Bájná hora a rozhledna jako husitská hláska Dalším lákadlem je rozhledna která stojí na jeho vrcholu. Věž s vyhlídkou zde chtěl vybudovat Klub českých turistů již na konci 19.století. Předběhl jej ovšem pražský kardinál Schönborn, který zde roku 1895 nechal vystavět jednoduchou dřevěnou věž na kterou se vystupovalo po žebřících. Stala se velmi oblíbenou a turisté ji využívali až do roku 1936. Tehdy se na ni podepsal zub času a jako ztrouchnivělá se zřítila. Její nástupkyni postavil již Klub českých turistů, který její stavbu realizoval v pohnutých letech okupace. Stavba byla dokončena v roce 1943. Její architekt ing. Hanuš se nechal inspirovat vzhledem husitských hlásek se šindelovou střechou. Podobnou rozhlednou je například i Rozálka u Žamberka a Hýlačka u Tábora. Blanická věž měří 30 metrů a na vyhlídkový ochoz, který je 24 metrů nad zemí je nutné vystoupat 112 schodů. Odměnou je nádherný kruhový výhled do kraje. V přízemí je kamenný stůl, který příležitostně sloužil k náboženským slavnostem konaných na sv. Václava. Věž je přístupná v otevíracích hodinách.   Výhled sever: Vlašim a Posázaví východ: Praha jih: Šumava západ: Česká Sibiř a západní část Českomoravské vrchoviny Popis cesty Ve směru od Louňovic na Načeradec je na začátku lesa pod Blaníkem parkoviště, dál nutno pokračovat pěšky cca 1km po červené turistické značce.  

Jen již velmi malé zbytky Spáleného mlýna se nacházejí na zelené značce zhruba asi 1,5 km od Suchého mlýna. Mlýn byl opuštěn již v době třicetileté války a do dnešní doby z něj zbyla jen hluboká tesaná štola s výklenky na upevnění mlýnského zařízení. Další pozůstatek se nachází na protější straně údolí, jde o zasypaný tunel, který byl zřejmě zhruba 18 m dlouhý. Patrně zde na skále stávalo dřevěné stavení. Zhruba 500 m od Spáleného mlýna se na Vísecké straně údolí nachází malá jeskyně. Jde o pseudokrasovou jeskyni, která byla uměle rozšířena. Najdeme zde tesaný letopočet 1627, který připomíná pobyt pronásledovaných nekatolíků. Jeskyni najdeme když v blízkosti stavení odbočíme ze značky po lávce na druhou stranu údolí a vystoupáme po pěšině do svahu, šikmo vzhůru vpravo ke skalám. Jeskyně jako i Spálený mlýn a další památky v okolí figurují v Sellnerových prózách.