Seydlovo náměstí v Berouně.

Slavíček, text v přípravě

Karlovy Vary mají na lázeňské mapě České republiky několik nej. Jsou nejnavštěvovanějšími, největšími, nejvýznamnějšími a nejznámějšími českými lázněmi. Místní léčivé termální a minerální prameny už okusilo více než 6 miliónů nemocných takřka z celého světa. Mezi nimi nechyběli ani slavní umělci, aristokraté či vědci. vyvěrá zde více než 60 termálních pramenů, z nichž je pro lázeňské účely využíváno 13 tzv. velkých terem. Nejčastěji sem přijíždějí lidé s problémem zažívacího ústrojí, pohybového aparátu či látkové výměny. Karlovy Vary jsou tím pravým lázeňským městem se vším co k tomu patří. Je zde mnoho lázeňských kolonád, které nabízejí jednak možnost popíjet zdravou vodu na čerstvém vzduchu ale potěší i díky krásně architektuře oko. Největší, nejznámější a nejoblíbenější promenádou je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní. Jsou zde nádherná lázeňská zařízení. Grand hotel Pupp, lázeňský hotel Thermal či sanatorium Imperial. Karlovy Vary jsou obklopeny nádhernou přírodou Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovským lesem. Nabízejí nepřeberné množství kulturního vyžití. Je zde divadlo, galerie, muzeum, hvězdárna a hlavně a především každoroční a světoznámý Mezinárodní filmový festival. Milovníci golfu jistě ocení sametový pažit místních greenů či desítky kilometrů cyklostezek. Ti co raději tráví den na kolonádě ať nezapomenou okusit bylinný likér Becherovka, minerální vodu Mattoni a chutné lázeňské oplatky. Domů si jako památku na pobyt mohou odvézt sklo Moser či karlovarský porcelán Thun. Historie Karlovy Vary založil v polovině 14. století Karel IV. u horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Město prošlo několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen během požáru roku 1604. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). David Becher, Jean de Carro a další významní lékaři se zasloužili o vyváženost lázeňské terapie. A byla tak nastoupena cesta k světoznámé proslulosti místních lázních. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chlorodosodná kyselka. Nejznámější pramen je Vřídlo, nejnovější Štěpánka. Další prameny jsou Karla IV., Dolní Zámecký, Horní Zámecký, Tržní, Mlýnský, Rusalčin, pramen knížete Václava, Libušin, Skalní, Svobody, Sadový. Indikace: nemoci trávícího ústrojí, poruchami látkové výměny, diabetes, dna, obezita, paradentóza, choroby pohybového ústrojí, nemoci jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických onemocněníLéčba: komplexní lázeňská a rehabilitační péčeProcedury: cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), kyslíková léčba, léčebný tělocvik, lymfatická drenáž, magnetoterapie, wellness, kryoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: Lázeňskou léčbu v Karlových Varech v současnosti zajišťuje mnoho samostatných subjektů. Např. Bohemia lázně, Sanatorium Astoria, Bristol, Sanatorium Florencie, Lázeňský hotel Thermal, Lázeňské sanatorium Sanssouci, Richmond a mnoho dalších.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, kulturní vyžití, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika a další. Zajímavost: Nejteplejším pramenem je Vřídlo 72,7 C Slavní hosté: Karel IV., Valdštejn, Josef II., Petr Veliký, van Beethoven, František Josef I. Chopin, Paganini, Schiller, Gogol, Tyl, Turgeněv, Kafka, K. Čapek, Casanova, Freud, Brahms, Wagner, Lizst, A. Dvořák či Goethe.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1224, za jeho zakladatele je považován Bedřich z Hazlova. Jeho rodu náležel až do 15. století. V roce 1576 získává hrad Václav Volf z Kocova, později Dětřichovci, na krátkou dobu Nosticové a po nich Moserové. Ti zde upltňovali svůj vliv až do 19. století, hrad rozšířili a prakticky přestavěli na zámek. Posledními majiteli Hazlova byli Hemfeldové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Poté zůstal nevyužívaný a začal chátrat. V 60. letech byla zbořena velká část jižní strany hradu a v následujícím desetiletí byl vydán demoliční výměr. Ten však zatím nebyl nikdy naplněn a byl ponechán k dalšímu svévolnému rozpadu. Po revoluci se podařilo alespoň zachránit barokní kostel Povýšení sv. Kříže s románskou věží a velmi malá část některých budov. Ostatní části dnes již spíše zámku se nadále rozpadají. Dispozice hradu Areál tvoří směs různých budov z nichž vystupuje románská věž kostela uprostřed dispozice. Za ním stával dnes již téměř zaniklý gotický palác ze 14. století. Středověkého původu je i část jižního a východního křídla. Lépe se dochovala přední část hradu, což bylo pravděpodobně původně předhradí. Tipy na výlet Nedaleko Hazlova najdete tzv. Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.