Výstavba vodního díla Jesenice nacházejícího se v blízkosti města Cheb probíhala v letech 1957-1961. Jejím hlavním účelem je společně s VD Skalka zlepšovat průtok v řece Ohři pro tepelné elektrárny, průmyslové podniky a zajišťovat minimální průtok v řece.Hráz nádrže je přímá, sypaná zemní se šikmou jílovou těsnící vrstvou na návodní straně. Délka hráze v koruně je 753,1 m a šířka 11 m. Maximální výška hráze nad terénem je 20,5 m. Celková zatopená plocha nádrže činí 760 ha o objemu 60,150 mil. m3. Součástí vodního díla je malá vodní elektrárna obsahující čerpadla Sigma a generátory poskytující výkon 300 kW.

Zřícenina barokního kostelíka Narození Panny Marie z roku 1666 se nachází kousek severně za obcí. Vede k němu menší polní cesta od farního kostela k menšímu návrší (cca 300 m). Kostelík nechal postavit jako poděkování za svoji záchranu Adam Pavel Slavata, majitel chlumeckého panství. Při jedné cestě na mši do Lutové se mu splašili koně a on se pro záchranu modlil k Panně Marii. V kostelíku se nekonaly klasické bohoslužby, byl spíše poutním a na svátek Narození Panny Marie se zde jedna taková tehdy velmi významná konala. Po vystavění barokního kostela v Chlumu u Třeboně se poutě přesunuly tam a význam zdejšího místa začal upadat. Vše skončilo s josefínskými reformami, kdy byl kostel zrušen, během poloviny 19. století zpustl a jedné noci byl dokonce rozkraden krov. Roku 1875 bylo použito jeho zdiva ke stavbě věže farního kostela. Dnes se zde dochovalo jen torzo severní zdi kostela s okenním otvorem. Pahorek kdysi holý během let zarostl stromy a ukryl tak definitivně i zbytky kostelíka očím okolo jdoucích poutníků. Roku 1934 zde děkan Kraus nechal vztyčit kříž, ten však po opuštění fary kdosi ulomil. Ani pokusy o obnovení v nedávných letech bohužel nebyly příznivé a kříž byl brzo poničen či ukraden.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Skupina kvarcitových skal se nachází severně od vrcholu Bradlo (asi 1,5 km). Původně tyto skalky tvořily souvislou hradbu, která se později rozpadla na dnešní skalní útvary vysoké až 12 m. Tyto skály dnes slouží jako cvičný horolezecký terén (Šéfova a Dívčí věž). Skalní útvary jsou přístupné po značené odbočce.