Hrad Dalečín byl postaven na skalnatém cípu obtékán ze tří stran řekou Svratkou. Nachází se 8 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. A přestože je v těsném sousedství novodobé zástavby, dochovalo se dodnes mohutné torzo jeho zdiva.    Historie hradu  Přesné datum založení hradu není známo, podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem r. 1340, v období tzv. lucemburské gotiky. Kolem něj začala zřejmě vznikat osada Dalečín, původně jako hornická, jak napovídá zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. S počátky hradu i vsi je spojen panský rod z Tasova. Kvůli sporům o majetek byl hrad i s Dalečínem prodán Jimramovi z Pernštejna. Léta existence hradu pod vládou Pernštejnů byla zřejmě pokojná, neboť písemných zpráv z tohoto období je poskrovnu. Začátkem 16. stol. však nastal obrat, protože se hrad Dalečín stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí, a proto byl r. 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. V rodě Pernštejnů zůstalo dalečínské panství do r. 1588, kdy je Jan z Pernštejna postoupil spolu s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu. Dispozice hradu Poloha hradu byla značně nevýhodná. Prakticky mimo svah nad řekou. Jaká byla jeho původní podoba, nevíme. Jisté je, že šlo o válcovou stavbu s vnějším průměrem 30 m, k níž z JZ přiléhala hranolová věž. Hrad měl tři patra, jak o tom svědčí tři řady oken a také otvory po trámech v místech, kde bývaly stropy.  Zachovala se z něho jen vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka, směřující na strmý skalnatý břeh řeky. Přední část hradní stavby stála na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou. Celé přízemí a sklepy hradu jsou zasypány. Tipy na výlet   V Bystřici nad Pernštejnem si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zříceninu hradu Zubštejn, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, samotný zámek Jimramov,  zříceninu hradu Pyšolec, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.  

Jeskyně Na špičáku patří mezi nejstarší doložené jeskyně ve střední Evropě. První zmínka o ní pochází z roku 1430. Často pak sloužila jako úkryt lidem před nebezpečím o čemž svědčí nápisy na stěnách. Nejstarší nápis je datován do roku 1519. V letech 1884-1885 byla zpřístupněna veřejnosti i když šlo o amatérské jednoduché zpřístupnění Sudetoněmeckým horským spolkem. Do dnešní profesionálnější podoby byla jeskyně zpřístupněna od roku 1955. Přes 400 m dlouhý labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech což jsou mořské usazeniny staré 350-380 milionů let. Jeskyně je známá hlavně svoji srdcovou chodbou. Prohlídková trasa měří 220 m, trvá zhruba 30 minut a je jako jedna z mála bezbariérová. Na prohlídce projdeme a uvidíme hlavně tyto místa: Kostnice – propástka nazvaná podle nálezu kostí drobných pleistocénních obratlovců.Královská hrobka – vápencový blok pokrytý vrstvou sintru, připomínající sarkofágKalvárie – místo kde se nachází na stěnách mnoho významných záznamů, zejména pak pozornost upoutá kresba dvou klečících postav modlících se pod křížem. Stáří kresby nebylo přesně zjištěno, dává se do souvislosti s působením Českých bratří, ukrývajících se zde po bitvě na Bílé hoře. Srdcová chodba – chodba ve tvaru srdce, jež je motivem této jeskyně.Velký dóm (Ripperův sál) – prostora vzniklá na křížení několika chodeb dostala svoje jméno podle autora první mapy jeskyně.Dóm Naděje – poslední zpřístupněná prostora z níž vychází úzká chodba (chodba Naděje). Jméno Naděje dostala dle toho, že se zde předpokládalo pokračovaní jeskynního systému. Bohužel doposavad všechny pokusy skončily nezdarem. Jeskyně je přístupná od dubna do října, dle své otevírací doby. U vstupu do jeskyně se nachází malé parkoviště, které však může být hlavně v období od července do srpna když je nepříznivé počasí docela plné. Prohlídka sepsána podle internetových stránek Správy jeskyní ČR.

Branický kostel sv. Prokopa je jednolodní stavba s kněžištěm ukončeným apsidou, s připojenou sakristií na jižní straně a s hranolovou věží na západní straně. Svatyně je novorománská, postavená v roce 1900 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky.

Židle umístěná od roku 2003 u Sovových mlýnů na zdi smíchovského zdymadla je dílem Magdalény Jetelové. Je vysoká šest metrů.  Původně zde byla stejná plastika, ale o něco menší. Ta byla unesena vodou Vltavy při povodních v roce 2002. Byla nalezena až u Mělníka.