Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.

Historie hradu Počátky hradu sahají před rok 1375, kdy hrádek prodal Hanuš z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna hrad velkoryse přestavěl. V bouřlivých dobách hustiských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde roku 1431 zemřel. Helfenburk pak přechází do šlechtických rukou rodu Smiřických. Roku 1467 byl hrad dobyt. Hrad střídal majitele a obydlen byl ještě po celé 16. století. Po roce 1591 zpustl. Podoba hradu Původní skalní hrad využívající skalního útvaru nebyl nijak výstavný a dominantním materiálem bylo dřevo. Vodním zdrojem byla studna mezi skalními bloky opatřená rumpálem. V další fázi dostal zděný palác a několik dalších lehčí konstrukcí. V nádvoří byla vyhloubena nová studna opatřená mohutným šlapacím kolem. V této době také vznikla kaple na skalní věži. Za Jana z Jenštejna byla přestavěn obytný palác a úprav se dočkaly i další dispozice. Zásadní přestavbou byla ale výstavba nového hradebního okruhu, kdy hrad získal dvojnásobnou plochu. Byla vybudována nová hradební zeď s ochozem a cimbuřím, v čele pak s obytnou čtverhrannou věží s poledním patrem vysazeným na okružní římse. Druhé patro věže obsahovalo sál vybavený prevétem. V novém ohrazení byly vybudovány dvě brány s kolébkovým padacím mostem. Jedna pak byla s brankou pro pěší. Hrad dnes Do dnešní doby se nejvíce zachoval právě naposledy vybudovaný mohutný hradební pás se čtverhrannou veží i když necitlivě restaurovanou. Do hradu se i dnes vchází branou vedle níž je branka pro pěší. Dále se pak v hradním areálu zachovaly zbytky paláce, konírny s cisternou a zmíněná kaple ve skalním pylonu. Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezóně. Tipy na výlet Na výlet můžete jít na hrad Úštěk, zříceninu hradu Ronov, zříceninu hradu Hřídelík, podívat se na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích najdeme expozici lidového bydlení.  Ubytování si můžete vybrat třeba v Úštěku.

Městská část Praha - Vinoř je součástí správního obvodu Praha 19.

Zříceniny hradu Žumberk se nachází na ostrožně ve stejnojmenné obci. Historie hradu Pro hrad je charakteristické časté střídání majitelů. Poprvé je hrad zmiňován v pramenech roku 1318, avšak jeho vznik lze datovat o několik desítek let dříve. Z řady méně známých vladyckých rodů vlastnících Žumberk ve 14. a 15. století, vyniká větev rodu pánů z Boskovic, sídlící zde v 2. pol. 14. století. Na sklonku 16. století byl Žumberk renesančně přestavěn Václavem Zárubou z Hustířan, jehož rod sídlil na hradě do roku 1685. Po roce 1700 počal Žumberk pustnout. Jeho posledním obyvatelem byl v letech 1760-1770 vrchnostenský lékař Devoty. Koncem 18. století byly zdi opuštěného hradu rozebrány na stavební materiál obyvateli přilehlého městečka. Přesto se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké zdi renesančně upraveného dvoukřídlého hradního paláce se zbytky sgrafit, části hradeb a stopy parkánu. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Prostor předhradí dnes zaujímá velký novověký hospodářský dvůr. Jádro mělo zhruba pětiboký obrys. Po celém obvodu jej obíhal parkán, v němž na čelní straně stavála zřejmě věžovitá vstupní brána. Na vnitřní straně hlavní hradby se dobře dochovaly stopy schodiště, které původně vedlo na její ochoz. Palác, dodatečně rozšířený o dva rizality, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. Na jeho zříceninách jsou dobře patrné stopy pronikavé renesanční přestavby. Tipy na výlet V Žumberku najdete také kostel Všech Svatých. Podívat se můžete třeba na zámek Slatiňany a jeho Hippologické muzeum. Ve Svídnici najdete vyrovnávací nádrž Práčov. Vystoupit můžete také na rozhlednu Boika u Českých Lhotic nebo navštívit zámek v Chrasti. Ubytovat se můžete v Chrudimi.