Území Bílé hory leží na katastru Vokovic a Ruzyně. Zahrnuje prostor od bojiště na němž se v roce 1620 odehrávala bitva českých stavů s oborou Hvězda. Prostor se díky podloží využíval k těžbě opuky. Byla zde od pradávna řada opukových lomů, které byly pro svou bělavou barvu zdaleka viditelné. Odtud název.

Původně románský kostel byl vystavěn v první polovině 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. V barokním období pak byl rozšířen do dnešního trojlodí a v roce 1714 přistavěna 50 m vysoká věž. Oltářní obraz namaloval Ignác Dullinger. Ochoz věže ve výšce 26 m je přístupný veřejnosti od května do září.

Na místě dnešního barokního kostela sv. Markéty stával až do 15. století klášter benediktinů, který je proslaven hlavně největší ručně psanou knihou CODEX GIGAS, známá také jako Ďáblova bible. Kniha je 92 cm vysoká, 50 cm široká a skládá se ze 312 pergamenových listů. Za třicetileté války byla jako válečná kořist odvezena do Švédska. Klášter benedikitnů byl zničen za husitských válek a na jeho místě byl roku 1696 biskupem Janem Milíčem z Talmberka založen nový kostel sv. Markéty dokončený a vysvěcený v září roku 1721.

NPP vyhlášená v roce 1992 (139,29 ha). Rozkládá se jihozápadně od Nových Hradů. V roce 1765 zde na popud hraběnky Terezie Buquoyové vznikl park úpravou romantického údolí řeky Stropnice. Postupně zde byl vystavěn Modrý dům, Václavovy lázně, Švýcarský dům a další krajinářské prvky, mezi nimiž je nejkrásnější zřejmě umělý vodopád. Zhruba dva kilometry dlouhé údolí je volně přístupné, prochází tudy značená turistická cesta a vede jím naučná stezka.