Kaple Panny Marie ve Slavíčkově ulici je pseudorománská stavba s půlkruhovou apsidou, vystavěná roku 1910 podle projektu R. Němce. Hlavní oltář pochází od Čeňka Vosmíka.

Drátenická skála se nachází asi 3 km východním směrem od obce Sněžné nedaleko osady Blatiny. Skalní útvar tvořený migmatitickými a biotitickými rulami vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zforomována mohutná 200 m dlouhá skalní hradba rozčleněná podél puklin do několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší dosahuje výšky 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanitá plošina – kryoplanační terasa na kterou navazuje balvanový proud 50x16 m, přecházející v rozvlečné nesouvislé balvanovité pokryvy na svazích. Na skalách a sutích roste mech, lišejníky a chudý bylinný podrost s kapradinami, borůvkou a metlicemi. Okolí skály je volně přístupné a vedem sem turistická značka.

Mariánské Lázně jsou nejen nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale zároveň jsou i jedny z nejmladších lázní v České republice vůbec. Mariánské Lázně jsou druhými největšími lázněmi s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Nejstarší jsou známy již od 16. století a každoročně sem přilákají tisíce návštěvníků z celého světa. Kouzlo Mariánských Lázní spočívá zejména v neuvěřitelně pestrém složení místních léčivých pramenů a s tím spojenou rozmanitou škálou indikací. Léčí se tu nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojí. Mariánské Lázně jsou neobyčejně krásné a upravené město s mnoha památkami, mezi nimiž je perlou novobarokní kolonáda se svou Zpívající fontánou, která hraje každou hodinu jednu ze svých osmi skladeb. Při procházce městem bychom neměli opomenout novobyzantský děkanský kostel z poloviny 19. století, pravoslavný kostel sv. Vladimíra a novogotickou kapli anglikánské církve. Návštěvníky vábí i každoroční Chopinův hudební festival nebo golfové hřiště. K příjemnému pobytu patří také krása okolní přírody v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a také mnoho turistických cílů v okolí. Za všechny jmenujme hrad Bečov, zámek Kynžvart a klášter Teplá. HistorieSvětoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v Teplé, kterému území současných lázní patřilo. Za pobytu opata Trautmannsdorfa z kláštera Teplá v blízkém Hamrnickém zámečku se udál příběh, který vedl k založení lázní. Odtud opat každý den docházel v doprovodu klášterního lékaře Josefa Jana Nehra k lesním pramenům, kde doktor začal léčit chlapce ochrnutého po úrazu na obě nohy. Když k velkému překvapení mohl chlapec po několika týdnech opět chodit, rozhodl se zde opat z popudu doktora J.J.Nehra roku 1808 vystavět lázně. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. Velký rozmach podpořila výstavba železniční trati roku 1782 s připojením na Cheb a Plzeň. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní minerální prameny mají různé složení, obsahují kysličník uhličitý a dále také ionty kalcia, železa a hořčíku, Při léčbě se také využívá slatina a léčivý plyn. Prameny: Rudolfův, Karolínin, Křížový, Ferdinandův, Lesní, Ambrožův, Mariin, Hamelika, Medvědí a další.Indikace: nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojíLéčba: Lázně se specializují na léčbu nemocí ledvin a močových a dýchacích cest, poruchy pohybového aparátu a látkové výměny, onkologických nemocí a také gynekologických potíží.Procedury: pitná kůra, exhalace Mariina pramenu, hydro a termoterapie, inhalace, uhličité a minerální koupele, cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (bylinná, minerální, přírodní, uhličitá, přísadová), kyslíková léčba, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: dominantou Mariánských Lázní jsou budovy tzv. Nových Lázní, dále hotel Palace, sanatorium Royal, Hvězda, Skalník a další.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika.Kontakt: Léčebné Lázně Mariánské Lázně a.s., Masarykova 22353 29 Mariánské Lázně, http://www.marienbad.czSlavní hosté: král Eduard VII., Napoleon III., F. Chopin, R. Wagner, J. W. Goethe, Mark Twain, S. Freud, F. Kafka

Zřícenina hradu Starý Jičín se vypíná na Starojickém kopci, nedaleko města Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Původně gotický hrad, zde založili ve 30. letech 13.století Huckenwagenové. Konkrétně Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával důležité místo v družině Přemysla Otakara I. Hrad Starý Jičín patřil tak mezi nejstarší moravské hrady. Toto místo lákalo k osídlení už v pradávných dobách. Také Slované zde po svém příchodu založili hradiště. Po svém založení měl hrad funkci vojenskou a strážní. Hlavně vzhledem ke své strategické poloze blízko obchodní cesty do Polska a také u vstupu do Moravské brány. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař, kteří hrad rozšířili přistavěním paláce při západní hradbě. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Ti provedli poslední stavební úpravy, když přistavěli renesanční palác a renesanční dělové bašty. Za účast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedřich ze Žerotína čtyři pětiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jičín. 1624 bylo panství přiřčeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu. Hrad byl v průběhu třicetileté války obsazován vojsky obou táborů. Po válce se v držení Starého Jičína vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů, kteří jej drželi do roku 1906. Ovšem majitelé už neměli o hrad zájem, ten rychle chátral až se z něj stala zřícenina. Hrad dnes Zachovaly se části hradeb, hranolová věž se vstupní branou, zdivo renesančního paláce a dělové bašty. Nejlépe zachovalou částí je vnitřní hrad, jehož vnější obvodové zdi se zachovaly až do výše 2. patra, zachováno též torzo okrouhlé věže. V roce 1996 byla zrekonstruována strážní věž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídku, kde je umístěna expozice historie hradu. Tipy na výlet V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.